Báně

Báně – Stará Báň zachycená na historické fotografii z období přelomu 19. a 20. století. V popředí stojí hospodářské stavby s doškovými či šindelovými střechami, podél nich vede nezpevněná cesta poznamenaná provozem povozů. Scéna zachycuje typickou podobu venkovského hospodářského dvora v době, kdy byla Stará Báň ještě samostatným hospodářským celkem, úzce spojeným se zemědělstvím a vrchnostenskou správou. Autor ilustrace: Jindřich AI asistent | Historie ke kávě

Baně – odkaz na mapy

Báně – zaniklá ves Stará Báň se nacházela v katastru obce Žehuň. První zmínka o obci pochází z roku 1391, kdy ji měl v držení vladyka Halda z Báně. Po něm jsou zde zmiňováni Jan a Ješek z Báně. V letech 1451 – 1454 se zde připomíná Jíra Opat z Maličína a z Báně. V roce 1460 zde seděl Jan z Báně. V letech 1494 přešla do majetku Hynka Baderského  z Újezda, který ji vlastnil do roku 1510.

V letech 1519 – 1560 vlastnil ves spolu s tvrzí jeho syn Jiří Baderský z Újezda, který ji v roce 1551 vložil do zemských desk jako pustou tvrz se dvorem a vsí. Dalším majitelem se stal syn Jiřího Jan Baderský z Újezda. Po jeho smrti v roce 1571 se Báně ujímá Zikmund Baderský, který prodal dvůr s krčmou a jednou chalupou svému bratrovi Bavorovi Baderskému z Újezda.

Bavorův syn Hynek, který ves zdědil, prodal v roce 1584 pustou ves, tvrz a dvůr císaři Rudolfovi II. za 2 540 kop a ten ji připojil k chlumeckému panství. Ves bez větších škod přežila třicetiletou válku, přesto zanikla, protože nedávala velký zisk a spíše stagnovala.V roce 1700 vznikl na místě zaniklé vsi panský dvůr, který je doložený v Tereziánském katastru jako majetek chlumeckého panství.

V roce 1715 patřilo ke dvoru 648 korců polí, 816 korců lesa a 36 korců štěpnice. Na rozsáhlých lukách se sklízelo 24 vozů čtyřspřežních a 7 dvouspřežních vozů sena. V roce 1822 byla pro dělníky dvora založena osada Nová Báň, která měla třicet domů. V roce 1949 byla tato osada spojena s obcí Hradčany. V roce 1900 měl dvůr Stará Báň 1470 korců a chlumecký velkostatek jej pronajal cukrovaru v Libněvsi. Po parcelaci dvora na základě pozemkové reformy v roce 1922 – 1924 zbylo ze dvora pouhých 129 ha pozemků. Dvůr byl přidělen Bytovému a stavebnímu družstvu ve Staré Báni se sídlem v Praze. 

V roce 1934 jej od Bytového družstva koupil Josef Mareček z Veleně. V roce 1949 byl velkostatek Stará Báň Josefu Marečkovi na základě Hradeckého programu zkonfiskován a rozdělen mezi zemědělce. V roce 1950 byl z bývalého dvora Stará Báň zřízen státní statek, který zaměstnával 17 osob. Statek však vedli převážně osoby, které hospodářství nerozuměli a hlavně mysleli na svůj vlastní prospěch, proto celé hospodářství chátralo. Na podzim 1958 byl proto Státní statek Stará Báň zrušen. Orná půda byla rozdělena mezi JZD Dlouhopolsko, JZD Žehuň a JZD Hradčany. V roce 1985 byly všechny hospodářské i obytné budovy ve dvoře Stará Báň pro svou zchátralost zbourány.  V roce 1992 požádal bývalý majitel velkostatku Stará Báň Josef Mareček o navrácení pozemků. Od něj je pravděpodobně odkoupili dva společníci, kteří zde chtěli provozovat hypoterapii. Záměr jim však nevyšel a byli nuceni pozemky prodat. Současnými majiteli nové rezidence čp. 258, která byla vybudována v prostorách bývalého dvora, jsou manželé Jiří a Eva Svobodovi.

V roce 1611 získal dědičně panství Chlumec od císaře Matyáše Václav Kinský.Po jeho smrti se ujal majetku jeho jediný syn Jan Oktavián Kinský. Po Janu Oktaviánovi se stal v roce 1679 majitelem panství jeho starší syn František Oldřich Kinský. František Oldřich zamřel bez potomků, proto po jeho smrti v roce 1699 zdědil panství jeho bratr Václav Norbert Oktavián Kinský. Václav Norbert Oktavián zemřel v roce 1719 a panství Chlumec získal jeho třetí syn František Ferdinand Kinský. Po smrti Františka Ferdinanda zdědil panství jeho syn Leopold Ferdinand Kinský.

Ten zemřel ve věku 47 let v roce 1760 a panství se ujal jeho syn František Ferdinand Kinský. Po smrti Františka Ferdinanda Kinského v roce 1806 získal panství jeho syn Josef Leopold. Leopoldovým nástupcem se stal roku 1831 jeho teprve osmnácti letý syn Josef Oktavián Kinský, který byl poslední chlumeckou vrchností. Dožil se vysokého věku a majitelem chlumeckého velkostatku byl téměř do konce 19. století. Nástupcem Josefa Oktaviána Kinského se stal v roce 1895 jeho synovec Oktavián Zdenko Kinský. V roce 1922 předal Zdenko správu panství svému nejstaršímu synovi Františku Xaverovi Kinskému. Ten však zemřel v roce 1935 bezdětný a panství zdědil jeho bratr Zdenko Radslav Kinský. V roce 1948 mu byl majetek znárodněn. Po roce 1989 byl majetek Kinským vrácen v restituci.