Slovník v
Války o rakouské dědictví
byly celoevropský konflikt, který probíhal v letech 1740 – 1748. Záminkou k zahájení válečných operací se stala smrt posledního mužského člena Habsburků, Karla VI., a nástup na trůn jeho dědičky Marie Terezie (1717 – 1780). Široká protihabsburská koalice odmítla dědické nároky mladé panovnice a usilovala o rozbití habsburského soustátí. Boje probíhaly v Belgii, Nizozemí, Porýní, Sasku, Bavorsku, ale také v rakouských a českých zemích, které měly být v případě rakouské porážky rozděleny mezi Sasko, Prusko a Bavorsko. Boje o Slezsko bývají také nazývány slezské války. Hlavním výsledkem válek, který byl potvrzen v Cášském míru, bylo pro Habsburskou monarchii uznání nástupnictví Marie Terezie, avšak za cenu ztráty velké části Slezska a Kladska ve prospěch Pruska.
Vazal
doslova znamená zavíslá osoba. Toto slovo bylo používáno ve středověku. Byl lenní pán a jeho vazalové. Vazal bylo označení pro osobu, které pán propůjčil půdu nebo statek k užívání. Tato půda nebo statek, mohlo jít i o hodnost či úřad, se nazývala léno. Vazal měl právo toto užívat jen se souhlasem lenního pána, kterému byl navíc zavázán řadou povinností. Např. poplatky či vojenskou službou.
Velké privilegium české cirkve
je listina z 10. března 1222, která řešila postavení církve a jejich institucí v poměru k panovníkovi a světské šlechty v Českém království. Tuto listinu vydal český panovník Přemysl Otakar I. a byla určená především klášterům a konventním kostelům v pražské diecezi. Podle tohoto privilegia měli být členové církve nadále souzeni, králem nebo dvorským sudím, v případě nehrdelních zločinů i kancléřem. Světská vrchnost nemohla příjímat světské poddané z cirkevních majetků. Vojsko a šlechta mohla užívat klašterních hostitelských služeb jen se souhlasem kláštera a kláštery nemusely zásobovat královské vojsko táhnoucí do boje.
Věník
Je lazebnický ručník.
Výroční trh
u nás znamý spiše pod počeštěným německým výrazem jarmark. Je společnsko - ekonomická akce pořádaná na základě privilegia uděleného panovníkem. Trh se konal jednorázově v období stanoveném daným privilegiem, ale délka konání jednoho trhu dosahovala třeba i jednoho týdne. Obchodníci přijížděli na tyto trhy s větší dálky a většinou se na nich nabýzelo běžně nedostupné zboží jako například: látky, stuhy, pentle potřebné pro dívčí kroje, pak se jich účastnili ruzní řemeslníci jako např: kožešníci, dráteníci, řešetáři a další. Tím se lišil od týdeních trhů, které se konaly pravidelně vždy v určitý den v týdnu a prodávalo se na nich zboží denní potřeby. Vyroční trhy navštěvovali také různé atrakce, loutkové divadlo, kejklíři, potulní malíři.
Vogtland
česky Fojtsko, je oblast zahrnující něměcké spolkové země Bavorsko, Sasko a Durynsko a severozápadní Čechy. Hlavní město bylo Plavno, v Sasku Reichenbach a Auerbach, v Durynsku Greiz, v Bavorsku Hof, a v Čechách Cheb.
