Babice Horní Počernice
BABICE (HORNÍ POČERNICE)
https://mapy.cz/turisticka?source=ward&id=2946&ds=1&x=14.5940870&y=50.1069096&z=16
Babice se rozkládaly jižně od Chval na obou březích potoka Chvalky v místech styku katastrálních hranic Chval, Dolních Počernic a Hostavic. Od dávných dob se zde říkalo V Babyku, tento název nese i jedna z ulic Horních Počernic. Ves je také zmiňována jako Lhota pod Chvaly. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. V roce 2008 byl v lokalitě Babic prováděn Archeologickým ústavem věd České republiky prováděn průzkum, který zkoumal části dvou dřevěných staveb na kamenných podezdívkách. Zda jedna z nich byl tvrzí, nelze určit. V letech 1356 - 1359 v Babicích sídlil Fráňa z Janovic. Jeden ze statků ve vsi vlastnili Mělničtí proboštové, kteří jej pronajímali. V roce 1379 měl statek v pronájmu Sulek z Babic, po něm jej držel v letech 1417 – 1419 jeho syn Jan, v letech 1382 – 1383 pak Mikuláš z Kolovrat. Tento statek patřil ke kostelu sv. Jana na Malé Straně a v roce 1400 byl prodán. V roce 1385 byla jedna část Babic prodána klášteru sv. Anny. V roce 1542 patřily Babice ke Chvalům. Babice zanikly v roce 1639, v době třicetileté války, kdy na svém tažení vtrhli do obce Švédové, kteří je vypálili.
TVRZ
Podle archeologů stála tvrz Babice jižně od Chval na břehu potoka Chvalky. Prvním známým majitelem je Fráňa z Janovic, který zde seděl v letech 1356 – 1359. V letech 1417 – 1419 držel tvrz Pecman nebo Petr ze Svojkova. Po jeho smrti zde zůstala jeho vdova se syny Vaňkem, Petříkem, Prokopem a Mikulášem a dcerou Markétou. V letech 1426 – 1430 se projednávalo rozdělení majetku po zemřelém Pecmanovi. Tvrz v Babicích získali Petr a Vaněk. Po nich je zdědili synové jednoho z nich Mikuláš, Václav a Matěj, který je držel ještě v roce 1476. Později se tvrz dostala do držení Václavovi Rambouskovi a po něm jeho synovi Jiříkovi, který je v roce 1512 postoupil Václavu Mydlářovi jako úhradu dluhu „dědictví svého pod Chvalami v Babicích tvrze, dvou dvoruov…“. V roce 1560 držela tvrz dcera Václava Mydláře. Tvrz Babice pak patřila ke Chvalům a spolu s vesnicí zanikla v roce 1639 v době třicetileté války.
Poslední revize pramenů zpochybnila tvrzení, že tvrz držel v roce 1417 Pecman ze Svojkova, jak tvrdí August Sedláček, protože tyto údaje nelze jednoznačně vztahovat k této tvrzi. Nesporným dokladem o existenci tvrze v Babicích je až údaj z roku 1512.
VLASTNÍCI
Fráňa z Janovic v roce 1359 dal z Babic důchod na novou mši v kostele Marie Bolestné na Louži.
Mělničtí proboštové - kolegiální kapitula v Mělníku existovala od 11. století do husitských válek při kostele sv. Petra a Pavla v Mělníku. První mělnický probošt, který je doložený, zastával funkci už v roce 1086. V roce 1294 přeložil pražský biskup Tobiáš na přání krále Václava II. kapitulu na Pražský hrad ke kapli Všech svatých. V roce 1300 se, opět z rozhodnutí krále Václava II., kapitula vrátila zpět do Mělníka. V dubnu 1421 se Mělník vzdal husitům a katoličtí kněží byli nuceni uprchnout a kapitula tak fakticky zanikla. V roce 1896 byl papežským breve z podnětu města Mělníka úřad mělnického probošta obnoven jako čestný titul tamního duchovního správce.
Sulek z Babic byl v roce 1398 osedlý v Praze. Měl syna Jana.
Jana z Babic byl synem Sulka z Babic.
Kolovratové patří k nejstarším českým šlechtickým rodům. Počátky rodu jsou spjaty se vsí Kolovraty, která je dnes součástí Prahy 10. První zmínka o nich pochází z roku 1297. Prvním písemně doloženým šlechticem z tohoto rodu je Albrecht z Kolovrat, kterého prameny zmiňují v roce 1347 při příležitosti založení kláštera augustiniánů Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově. Kolovratové byli vždy věrní katolíci a zachovávali věrnost panovníkovi. Jejich rodovým heslem je „Věrně a stále“. Během staletí se rozrostli do několika větví: Bezdružickou, Žehrovskou, Libštejnskou, Novohradskou, Krakovskou a další. Větev Kolovrat- Kornhauští dostala jméno podle německého pojmenování obce Mšec. Jejím zakladatelem byl Jan Žehrovský z Kolovrat. Větev vymřela po meči někdy mezi lety 1511 – 1520.
Mikuláš z Kolovrat zemřel v roce 1392 nebo 1393. Byl synem Albrechta staršího z Kolovrat a Anny ze Žeberku, která byla také známá jako Anna ze Slavětína. Měl syny Albrechta a Jana.
Pecman nebo Petr ze Svojkova byl synem Vnoučka ze Svojkova. Oženil se s Dorotou, se kterou měl syny Vaňka, Petříka, Prokopa a Mikuláše a dceru Markétu.
Petr ze Svojkova byl synem Pecmana ze Svojkova.
Vaněk ze Svojkova byl synem Pecmana ze Svojkova.
Mikuláš, Václav a Matěj ze Svojkova byli syny Petra nebo Vaňka ze Svojkova.
Václav Rambousek byl pražský měšťan. Měl syna Jiřího.
Jiří Rambousek byl synem Václava Rambouska.
Václav Mydlář měl dceru.
ODKAZY
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolegi%C3%A1tn%C3%AD_kapitula_v_M%C4%9Bln%C3%ADku
https://www.kolowrat.cz/cs/albrecht-starsi-z-kolowrat
Použitá literatura
Otomar Dvořák, Josef Pepson Snětlivý; Utajené hrady a zámky II
August Sedláček; Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl patnáctý, [ Kouřimsko, Vltavsko, J-z Boleslavsko]
Fratišek Holec; Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy
Pavel Juřík; Kolowratové
Dr. František Holec a kol.; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha a okolí
Staletá Praha XX; František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Středověké tvrze a hrádky při východním okraji pražského území
