ALBEROVICE

Odkaz na mapy cz.:   https://mapy.cz/zakladni?q=Alberovice&source=ward&id=7200&ds=1&x=15.1031294&y=49.6513018&z=14

Alberovice leží 12 km jižně od Zruče nad Sázavou v nepříliš obydlené východní části mohutného benešovského okresu. Ves Alberovice (Arbelovice) vznikla snad již ve 13. století, své jméno dostala podle osobního jména Alber. Poprvé se však připomíná roku 1354, kdy je doložen jako její držitel Stříž z Alberovic, který zde měl vladycký statek.  V letech 1399 až 1418 držel část vsi Maršík Smrčka z Alberovic, druhou část držel Pešík. Další zmínka je až z roku 1440, kde je na sněmovní listině ze 17. 3. 1440 uváděn Vaněk z Alberovic, kterému část vsi patřila v letech 1440 – 1470.   V roce 1461 je v zemských deskách zapsána Anežka z Alberovic, které pravděpodobně patřila druhá část. Z roku 1510 je znám Jiří Alberovský a z 3. 3. 1512 Václav z Ouberovic. K datu 10. 6. 1542 část vsi patřila Jiřímu a Ondřejovi z Alberovic. Patrně v polovině 16. století byla ves scelena pod jedno nevelké panství, kdy je jako majitel uváděn roku 1543 pražský měšťan Václav Kamarét, od něj koupil zboží svobodník Mikuláš zvaný též Kamarét (Kamarýt). Po něm majetek zdědil jeho syn Jan Kamarét(Kamarýt), který je poprvé připomínán v roce 1586.  Rodina Kamarýtů se objevuje i v dalších letech. Okolo roku 1600 bylo zboží v Alberovicích rozděleno na tři svobodnické živnosti, které držely rodiny Alberovských, Křivsoudovských a Kamarýtů ze Žirovnice.  V berní rule k roku 1677 jsou opět uvedeny tři dvory. Na jednom Zikmund Brikcí, na druhém Jiří Vlasák a na třetím Michal Bouda. Dvůr Michala Boudy v roce 1662 vyhořel. V roce 1789 byl v Alberovicích jeden dvůr v majetku svobodníka, osmnáct živností, dvě chalupy a jedna hospoda. Po vzniku ledečského okresu v roce 1850 až do roku 1979 příslušela vesnice k obci Němčice, od 1. ledna 1980 spadá jako část obce pod Loket (okres Benešov). V letech 1869 – 1910 nesla název Arbelovice.  V roce 1905 spadaly Alberovice pod správu Auersperků.

Tvrze

Dvě alberovická sídla vznikla ve vsi zřejmě již ve 14. století v souvislosti s rozdělením vsi mezi dva majitele, na jedné je zmiňován zeman Beneš z Alberovic a na druhé žil Adam z Alberovic. V roce 1543 vlastnil obě tvrze jeden majitel. Stal se jím pražský měšťan Václav Kamarýt. Obě tvrze ležely v jihozápadní a jižní části vsi. K jejich založení využili majitelé příhodný terén na jihozápadě, kde změnili tok potoka ve vodní příkop, který obklopoval výšinu na pravé straně tvrziště s jedním sídlem. Tento příkop se dochoval z velké části dodnes, stejně tak jako pahorek, na kterém dnes stojí obytný dům čp. 27. Přesné místo druhé tvrze neznáme. Je však pravděpodobné, že vodní příkop pokračoval dále na sever, takže tvořil ochranu i pro druhé sídlo. Tvrze zanikly asi za třicetileté války

Svobodníci vlastnící majetek v Alberovicích

1550 Vávra Bušků drží dvůr ve vsi Carberovicích (Arbelovicích) po předcích; Jiří a Ondřej bratři z Čichovic drží dvůr ve vsi Arbelovicích po předcích; Mikuláš Kamarýt drží dvůr ve vsi Arbelovicích koupený od Václava Kamarýta; Ondřej z Arbelovic drží dva dvory poplužní po předcích ve vsi Arbelovicích a v Dubějovicích.

1557 3 svobodství – Jan a Zikmund bratři Brychtové, dědiníci z Alberovic i se svojí matkou Kateřinou; Mikuláš Kamarýt dědiník z Alberovic, Matěj a Adam bratři Buškovi synové z Alberovic

1605 4 svobodníci – Jonáš Brychta z Arbelovic, Kašpar Synek z Arbelovic, Martin Vlasák z Arbelovic

1615 3 dvory – Jonáš Brykcí z Arbelovic platí berni z 1 dvora a 2 poddaných; Matěj Vlasák platí berni z 1 dvora; Jiří Pasecký z Arbelovic platí berni z 1 dvora a 2 poddaných

1622 – 24 3 svobodství – Matěj Vlasák; Anna Křivsoudovská místo sirotků – vyhořeli 18. 5. 1622; Jan Budský (Buckej) – vyhořel

1626 2 svobodníci – Jiří Jonák; Jiří Vlasák

1654 Zikmund Brykcí, Jiří Vlasák, Michal Bouda, Jan Švenda, Matěj Nehyba, Václav Šetek, Jan Janek, Tomáš Nehyba, Jakub Krčmář; Původní jsou dva dvory (Brykcí a Vlasák). Další (Bouda) snad nebyl zásadně dělen a poslední dvůr byl patrně rozdělen mezi zbývajících 5 svobodníků. Krčmář nedrží žádné polnosti – je krčmářem a řezníkem u Brikcího.

1789 první svobodnická čtvrť; Jakub Holakovský (usedlost č. p. 1); Tomáš Holakovský (usedlost č. p. 2); Václav Brikcí (usedlost č. p. 3); Jan Brikcí (usedlost č. p. 4), Václav Novotný (usedlost č. p. 6); Václav Brikcí (usedlost č. p. 7); Jakub Kačerovský (usedlost č. p. 8); František Rakouský (usedlost č. p. 9), Václav Rakouský starší (usedlost č. p. 10); Václav Rakouský mladší (usedlost č. p. 11); František Brikcí (usedlost č. p. 12); Jan Nebřenský (usedlost č. p. 13); Jan Renspurský (usedlost č. p. 13); Matěj Satrovský (usedlost č. p. 14); Jakub Nebřenský (usedlost č. p. 15); Jan Renspurský (usedlost č. p. 16); Jakub Nebřenský (usedlost č. p. 17); Antonín Francl [Franz] (dvůr č. p. 18 a 19, hostinec č. p. 24, židovská chalupaI.); Václav a Jiří Renspurští (usedlost č. p. 20); Jakub Děkanovský (usedlost č. p. 21); Kateřina Franclová [Franzlová] (dvůr).

Stříž z Alberovic původně svobodný rolník, který byl povýšen na zemana. Zprávy o něm se dochovaly v listině kapituly vyšehradské. Na pečeti měl helmici a na ní dva rohy.

Adam z Alberovic

Beneš z Alberovic měl syna Maršíka

Maršík Smrčka z Alberovic byl šlechtic, syn Benešův. V roce 1415 přivěsil svou pečeť na stížný list české šlechty zaslaný do Kostnice na protest proti upálení Mistra Jana Husa. Žil na dvoře Václava IV. a stal se jedním z jeho oblíbenců. Na konci 14. století dostal darem od krále Václava IV. část městských zdí na Malé straně v Praze u Strahovské brány. Byl panošem pražského arcibiskupa. V roce 1409 založil kaplanství ve křivsoudovském farním kostele. Vykázal mu 6 kop úroků a pro sebe a své potomky určil právo podací. Na štítě měl prkno jako čtverec, jehož rohy jsou posázeny kytami.

Pešík z Alberovic  byl synem Adama z Alberovic. V roce 1415 přivěsil svou pečeť na stížný list české šlechty zaslaný do Kostnice na protest proti upálení Mistra Jana Husa. Na štítě měl prkno jako čtverec, jehož rohy jsou posázeny kytami.

Vaněk z Alberovic

Anežka z Alberovic

Jiří Alberovský v soudním spise z roku 1510 je uváděn jako vůdce tlupy lapků.

Václav z Ouberovic

Václav Kamarét pražský měšťan

Kamarýtové/Kamarétové A. N. Vlasák považoval svobodníky Kamarýty z Chmelné a z Alberovic na Dolnokralicku za potomky Kamarétů ze Žirovnice. Podle Ottova slovníku naučného drželi Kamarétové ze Žirovnice statky v Alberovicích a v Křivsoudově, takže tato domněnka je velmi pravděpodobná. Jednalo by se o syny Diviše Kamaréta ze Žirovnice, Jana, Prokopa nebo Zbyňka, kteří se tu usadili.  

Kamarétové ze Žirovnice byli čeští vladykové, kteří pocházeli z rodu Lukavských z Lukavce na Čáslavsku. Usadili se na Žirovnici u moravských hranic a odtud také jejich přídomek. Na erbu měli svrchní pravou nebo levou modrou čtvrť štítu stříbrnou a na helmě loveckou trubku.

Mikuláš Kamarét  svobodník

Jan Kamarét syn Mikuláše Kamaréta. Zemřel nejpozději v roce 1600, protože v listopadu je jeho žena Markéta, se kterou měl dceru provdanou za Martina Vlasáka, uváděna v menších zemských deskách jako vdova.

Jiří z Alberovic syn Říhy a bratr Ondřeje

Ondřej z Alberovic syn Říhy a bratr Jiřího

Zikmund Brikcí

Jiří Vlasák

Michal Bouda

Alberovští

Křivsoudovští

Zajímavosti

Pivovar je znám z první poloviny 18. století. Byl součástí poplužního dvora, který patřil svobodníkovi Švendovi.  Podle tereziánského katastru z poloviny 18. století, kdy vařil asi sto hektolitrů piva ročně. U pivovaru se nacházela i vinopalna. 1873 byl jeho majitelem Edvard Zeidler. V letech 1902/1903 vlastnil pivovar Karel Stinglmaier a tehdy var činil 40 hektolitrů. V roce 1905, kdy přešel do majetku Auersperků, byl pivovar zrušen. Nadále byl využíván jako sklad a stáčírna dolnokralovického pivovaru, který patřil Auersperkům.  Podle mapky stabilního katastru z konce třicátých let 19. století to bylo malé stavení v jižní části poplužního dvora. Pravděpodobně v polovině 19. století byl starý pivovar nahrazen novostavbou, která vyplnila prakticky celé jižní křídlo dvora. Pivovar byl i nadále ve vlastnictví soukromých osob.

Kdo je svobodník též dědiník, královský svobodník je označení příslušníka selského lidu, který se vyznačoval majetkovou i osobní svobodou a s tím spojeným právem zápisu do zemských desk.

Odkazy

http://www.tkv.cz/pdf/periodika/podblanikem/27/02/16_17.pdf

https://www.svobodnici.cz/svobodstvi/Alberovice

https://www.obecloket.cz/obec-loket/alberovice/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%ADk_(spole%C4%8Densk%C3%A1_vrstva)

Použitá literatura:

Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, I. díl střední Čechy; Pavel Jakl

Místopisný slovník historický Království českého; August Sedláček

Encyklopedie českých tvrzí ; kol. autorů