HISTORIE KE KÁVĚ

Emfyteuze

je feudální forma dědičného nájmu půdy a to buď na delší dobu, nebo navždy. Podle emfyteutického práva byly nejen zakládány nové vesnice a města, ale byla na něj převáděna i starší sídliště, která se dosud řídila českým právem.

Expektance

očekávání, předpoklad, výhled

Erb

Je  barevné grafické znamení, které označuje konkrétní osobu nebo rod. Svůj původ má erb u středověkých rytířů, kteří si jím označovali svá brnění a přilbu, aby snadno rozeznali spojence od nepřítele. Erby se začaly v podobě, jak je známe objevovat ve 12. století v době křižáckých výprav. Dědičné rozlišování pomocí štítů známe však již ze starověkých Atén.

Erb se skládá z těchto základních částí:

Štít je nejdůležitější součástí erbu. Je to jediná povinná součást.

Přilba je umístěna nahoře na štítu. Do 13. století se používala tzv. hrncová přilba. Ve 14. století se začíná objevovat tzv. kolčí a turnajská.

Přikryvadla nebo také fafrnochy kryla zadní část přilby před zahříváním od slunce. Přikryvadla byla v hlavních barvách erbu. V pozdějších dobách byly kraje přikryvadla ozdobně rozstříhány do cípů. Původ přikryvadel pochází pravděpodobně od Saracenů.

Točenice je v heraldice věnec, který je vytvořen z konců přikryvadel a položený přes helmu tak, aby držel přikryvadla na přilbě. Točenice byla kladena na přilbici a měla za úkol nejen držet krydla, ale také tlumila rány vedené seshora na hlavu – přilbu.

Koruna se nachází nejen ve štítu nebo v klenotu, ale také jako helmovní korunka na přilbě nebo jako honosný kus. Koruna může sloužit jako rozlišení v rámci šlechtického stavu.

Klenot je ozdoba přilbice, jež obvykle opakovala erbovní figuru ze štítu. Byla upevněná na vrcholu přilbice a její upevnění bylo zakrýváno pokrývkou, točenicí – svinutým pruhem zpravidla dvoubarevné látky zvanou také vínkem nebo korunou. Klenot měl v boji nejen rozlišovací funkci, ale poskytoval též i jistou ochranu, protože mohl zmírnit sek vedený na hlavu.

Honosné Kusy

Erbovní plášť nebo stan vychází z hodnostní koruny a celý zbytek erbu se nachází n plášti. Postavení držitele erbu symbolizovaly šňůrky, kterými byl v rozích plášť převázán.

Štítonoši jsou živé bytosti, které nesou, pozdvihují, podpírají nebo se opírají o erb a tvoří tak součást jeho dekorace. Většinou jsou zobrazovány ve dvojici.

Heslo je slovní spojení na stuze umísťované pod štítem. Vyjadřují rodovou tradici nebo vztah k panovníku či Bohu.

Bojový pokřik je slovní spojení, které je umísťované na vrcholu erbu.

Řádová dekorace – řetězy řádů, které majitel erbu získal během svého života, si mohl nechat obtočit kolem erbu. Nejdůležitější řád se nacházel nejblíže štítu.

Hodnostní odznaky jsou odznaky úřadu a nejsou dědičné. Používat je může výhradně ten, kdo daný úřad zastává.

Hodnostní koruna je označení, které se zejména v heraldické terminologii používá pro šlechtickou hodnost majitele erbu.

Hodnostní klobouky mají podobnou funkci jako hodnostní koruna. Hodnost duchovního majitel určuje barva klobouku a počet střapců po stranách štítu.