Slovník d
Dánská válka
druhé části třicetileté války se říká válká dánská nebo také dánsko - dolnosaská. Válka probíhala mezi léty 1625 - 1629. Dánská se jí říká na základě vstupu Dánského a Norského království do války za náboženskou svobodu. Dánsko a Norsko v té době patřilo pod jednoho panovníka. Dánové bojovali na straně evangelíků. Válečné výsledky Dánského krále Kristiána IV. však moc dobré nebyly.
Defenestrace
z latinské předložky de, z, od, pryč a fenestra tj. okno. Označuje nasilné vyhození z okna. Původ slova je odvozován od pražské defenestrace v roce 1618, kdy čeští protestantští stavové vyhodili z okna dva královské místodržící a sekretáře Fabricia a k tomuto činu sepsali obsáhlou apologii. V Praze proběhli celkem tři defenestrace.
Defenestrace z roku 1419
první pražská defenestrace se odehrála v neděli 30. července 1419, kdy byli protihusitští novoměští radní zýabiti svržením z okna radnice. Ozbrojený dav přivedený knězem Janem Želivským po kázaní v kostele Panny Marie Sněžné před novoměstskou radnici neuspěšně žádal o vydání vězněných stoupenců příjmání pod obojí. Následně, na radnici zautočili a konšely vyházeli z oken a ubili.Událost je považována za počátek husitských válek.
Defenestrace z roku 1483
tato defenestrace proběhla 24. září 1483 při bouřích pražského obyvatelstva za vlády krále Vladislava II. Jagelonského, kdy strana podobojí, obávajíce se o svůj vliv, provedla násilný převrat na Starém i Novém Městě a na Malé Straně. Z oken příslušných radnic byli vyhozeni staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů. Převrat v Praze přispěl k omezení panovnické moci a zabránil obnovení před husitských poměrů. 6. října uzavřely tři pražské obce smlouvu o jednotě a společném postupu, která přinesla nadvládu kališnické konfese. Vývoj pak směřoval k náboženskému smíru a vyhlášení rovnoprávnosti obou církví na kutnohorském sněmu v roce 1485.
Defenestrace z roku 1618
k této defenestraci došlo 23. května 1618. Byla demostrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu. Zahajila české stavovské povstání, které přerostlo v třicetiletou válku. Při této defenestraci byli z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata s Chlumu a Jaroslav Bořita s Martinic a sekretář Filip Fabricius. Událost se obešla bez obětí na životech.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Defenestrace
Defensor
je ochránce, obránce, obhájce, dohlížitel
Dekret kutnohorský
je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409. Dokument vznikl za panování Václava IV. Na jejím vzniku se podílel především Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan s Jesenice, přední členové reformní skupiny na univerzitě tři hlasy. Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy, saský, bavorský a polský, jeden.
Dekret kutnohorský znění:
Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český
Důstojní nábožní milí!
Ačkoli jsme všeobecně povinní dbát o prospěch všech lidí, přece jen nesmíme jim být nakloněni natolik starostlivě, že by snad podléhal škodě a újmě prospěch těch, kteří jsou k nám těsně připoutáni příhodností míst, časů nebo některými jinými okolnostmi. I když totiž každý člověk je povinen milovat každého člověka, přece jen je potřebí, aby samo toto milování vycházelo toliko z náklonnosti náležité; dávat přednost v lásce cizinci před domácím je proto zvrácením náležité náklonnosti, ježto pravá láska začíná vždy u sebe sama a potom se přenáší na potomky podle příbuzenství.
Protože pak národ německý, který nemá vůbec žádného obyvatelského práva v Českém království, v rozličných záležitostech na pražském vysokém učení si osvojit k užívání tři hlasy, jak nás o tom došla věrohodná zpráva, a poněvadž národ český, téhož království pravý dědic, těší se a užívá toliko jednoho hlasu, my tedy, považujíce za nespravedlivé a značně nevhodné, aby z prospěchu obyvatel, kteří po právu na něj mají nárok, těžili nadměrně cizinci a přistěhovalci, a oni pak aby se cítili být utiskováni nedostatkem a nevýhodami, přikazujeme vám mocí tohoto listu mocně a přísně, chtíce tak rozhodně míti, abyste ihned, jak jej spatříte, bez všelikého odporu a zdráhání připustili národ český vším způsobem ke třem hlasům při veškerých poradách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a těšit se z výsady těchto hlasů, nečiníce jinak, ačli se chcete vyvarovat našeho nejprudšího hněvu.
Dáno na Horách Kutných, osmnáctého dne měsíce ledna, v čtyřicátém šestém roce naší královské vlády v Čechách, v říši římské pak v třicátém třetím.
Důstojným rektoru a celé univerzitě pražské, nábožným našim milým.
(1409)
https://cviceni1.rastef.com/cestina/ceska_literatura/dok/dekret.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dekret_kutnohorsk%C3%BD
Diákon
- pomocník apoštolů pečující o chudé a nemocné
- duchovní s vysvěcením nížším než kněžským, oprávněný křtít a kázat, jahen
- v protestantských církvích kazatel bez odborného vzdělání s pověřením spravovat sbor, laický kazatel
Direktorium
bylo třicetičlenný sbor nekatolických placených direktorů, správců a radů během českého stavovského povstání, který tvořil prozatimní vládu s právem svolávat zemskou hotovost a stavovské sjezdy a vyjednávat s německými kurfiřty a knížaty. Tento nový vládní orgán nahradil sbor místodržitelů a zemské úřady.
Dominikál
neboli panská půda byla spravována přímo v režii šlechticů a leníků. To zajišťovala robotní a námezdní pracovní síla. Tato půda až do novověku nepodléhala zdanění.
Dominium
území, panství
Donace
darování, věnování majetku, nezištný dar; nadace; veřejný dar
Donátor
slovo donátor pochází z latiny. Jedná se o osobu, která vlastním nákladem vytvořila určitou hodnotu a tu pak odkázala darovacím dokumentem nejčastěji veřejné společnosti. Prvotními donátory byli majitelé panství, kteří na nich stavěli církevní stavby, a těm také darovali nejen pozemky, ale i vybavení, jako například obrazy, sochy či jiná díla. Donátor kostela nebo kláštera bral na sebe zároveň závazek udržet jeho provoz.
Donjon
či donžon je věž převážně čtvercového nebo obdelníkového půdorysu. Jde o obytné věže, které se stavěli nejen na hradech, ale i na tvrzích. Donjony se vyskytovaly v Čechách od začátku hradního stavitelství.
Dórský sloup
je nejmohutnější ze všech antických sloupů, proto se tento styl nazývá také mužským. Je považován za nejtarší ze všech tří (dórský, ionský, a korintský). Silné sloupy stojící na podezdívce vyrůstají jakoby ze země. Jejich dřík je zdoben kolmými, širokými a mělkými žlábky.
Dřevěný osel
také trestná koza, oslice, španělský kozel, dřevěný kůň, dereš patří k mučícím nástrojům, které se používaly ve středověku a raném novověku v Evropě. Nástroj byl užíván i jako jedna z forem pranýře. Jedná se o hranatou kládu nebo ostře přitesané prkno, jehož průřez mohl být trojúhelníkový nebo kosočtvercový. Kláda byla upevněna na dřevěném podstavci, který připomínal kozu na řezání dřeva. Někdy byl opatřen kolečky. Celková výška bývala nejméně 150 cm, aby člověk sedící na kládě, nemohl dosáhnout nohama na zem.
