Bečvárky A
BEČVÁRKY
Obec Bečvárky se nacházela asi 12 km jihozápadně od Kolína. Dnes je součástí obce Bečváry. Bečvárky se v minulosti také nazývaly Malé Bečvárky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je po smrti panoše Slávka získal Pešík, řečený Špitál z Malých Bečvár. V letech 1426 – 1440 vlastnil osadu Mikuláš Pšorn z Malých Bečvár. V roce 1498 byly Bečvárky součástí panství Červený Hrádek a jejich majitelem se stal Prokop z Habřiny. V roce 1534 se stal majitelem panství Jindřich Firšic z Nabdína, který jev roce 1544 prodal Smilu Myškovi ze Žlunic. Po jeho smrti se panství rozdělilo mezi jeho dvě dcery a devět synů. V roce 1564Bečvárky zdědil syn Oldřich a po něm je držel jeho bratr Karel Častovec Myška ze Žlunic, od kterého je v roce 1591 koupil Mikuláš starší Purkhart a Bečvárky se tak staly opět samostatným statkem. V roce 1595 koupil Bečvárky Jan Kryštof Myška ze Žlunic. V roce 1616 koupil Bečvárky Radslav Kostomlatský Vřesovec z Vřesovic, kterému v roce 1623 měl být statek z jedné poloviny zkonfiskován. Bečvárky si však udržel, protože se vzdal své pohledávky na statku Dobříš ve prospěch České komory. Statek Bečvárky byl rodu Vřesovců vložen dědičně do zemských desk. Po jeho smrti zdědil Bečvárky jeho syn Petr Mikuláš Kostomlatský Vřesovec z Vřesovic, který je v roce 1684 prodal Františku Ferdinandu Haugvicovi z Biskupic. V roce 1759 koupila Bečvárky panovnice Marie Terezie, která je věnovala polnímu maršálkovi Ernstu Gideonu Laudonovi, který je připojil ke svému Bečvárovskému panství, jehož součástí byly až do roku 1848. Laudon žil v Bečvárkách v letech 1759 až 1763, kdy se odstěhoval na svůj zámek do Bečvár a statek Bečvárky zůstává nevyužit a byl proto rozparcelován na jednotlivé usedlosti. Posledním pozůstatkem starého dvora v Bečvárkách byl panský pivovar, který stál na místě dnešního čp. 78 v Bečvárech. Pivovar byl v provozu ještě v roce 1820. Laudon prodal panství Bečváry dvorské komoře. Po roce 1850 se Bečvárky na čas osamostatnily, v roce 1899 však byly natrvalo spojeny se sousedními Bečváry.
V roce 1793 žilo ve vsi Bečvárky 168 osob v 39 číslech popisných.
TVRZ
Tvrz pravděpodobně vystavěl v roce 1591 Mikuláš starší Purkart. První písemná zmínka o ní však pochází až z roku 1616. Za vlastnictví Bečvárek Ernstem Gideonem Laudonem ztratila tvrz význam jako středisko statku a po roce 1765 zpustla.
VLASTNÍCI
Panoš Slávek zemřel v roce 1381.
Pešík řečený Špitál z Malých Bečvár
Mikuláš Pšorn z Malých Bečvár
Prokop z Habřiny zastával úřad zemského písaře.
Firšicové z Nabdína byli staročeská vladycká rodina německého původu. Pocházeli ze vsi Nabdín na Slánsku. V 15. století byl rod povýšen do panského stavu. V roce 1617 vymřel po meči.
Jindřich Frišic z Nabdína je zmiňován v letech 1504 – 1549. Byl synem Jana Firšice z Nabdína a jeho manželky Elišky z Landštejna. V roce 1540 získal kutací právo k těžbě železné rudy. V roce 1547 se účastnil obecního sněmu na Pražském hradě, kde byl za čáslavský kraj zvolen jedním z členů královské komise. Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Konjukta z Fictumu, druhou pak Mandaléna z Lomnice. Z manželství se narodily dvě dcery Markéta a Marjána.
Myškové ze Žlunic byli staročeský vladycký rod. Svůj přídomek přijali podle tvrzei a vsi ve Žlunicích u Králova Městce. Jako erb používali štít napříč na tři pole rozdělený. V prostředním byla lodička a stejnou měli také nad helmou. Předkové rodu sídlili na Starém Stranově. Rod se rozdělil na dvě větve: Horosedleckou a Hrádeckou. Ve 14. století byl rod povýšen do šlechtického stavu.
Smil Myška ze Žlunic pocházel z Hrádecké větve. Zemřel okolo roku 1564. Byl podnikavý a měl obchodní ducha. Měl devět synů: Zikmunda, Oldřicha, Jana, Petra, Kryštofa, Zdislava, Smila Václava, Karla Častovce a Jindřicha, mezi které se v roce 1564 rozdělil majetek, a dvě dcery.
Oldřich Myška ze Žlunic byl synem Smila Myšky ze Žlunic. V roce 1596 zastával úřad hejtmana prácheňského kraje.
Karel Častovec Myška ze Žlunic senarodil v roce 1558 a zemřel roku 1602. Byl synem Smila Myšky ze Žlunic. Před rokem 1589 se oženil s Mandalénou Kaplířovou ze Sulevic.
Jan Kryštof Myška ze Žlunic byl synem Oldřicha Myšky ze Žlunic z Horosedelcké větve. Měl syny Rudolfa Ferdinanda, Jindřicha Karla a Oldřicha Konrada.
Mikuláš Starší Purkart
