HISTORIE KE KÁVĚ

VLASTNÍCI

Páni z Rýzmburka byli český šlechtický rod pocházející ze severních Čech. Pocházeli z rozrodu Hrabišiců. Zakladatelem byl Boreš II., který se jako první začal psát z Rýzmburka. Přídomek z Rýzmburka si dal podle hradu, který vybudoval nedaleko Starého Oseka a nazval ho podle dobové módy německy Riesenburg. Až do vlády Karla IV. se Rýzmburkové do veřejného života příliš nezapojovali.  Až Boreš V. působil na dvoře Karla IV. za vlády Václava IV. se postavili na stranu panské jednoty proti králi Václavu IV. Během husitských válek stáli na katolické straně. Borešové z Rýzmburka přišli od roku 1398, kdy patřili k bohatým panským rodům, do roku 1418 o většinu svého majetku. Důvodem bylo příliš mnoho kandidátů na rodový majetek, jejich vzájemné spory a pravděpodobně také zátěž dluhů z předchozích politických a vojenských vystoupení. Rod vymřel po meči okolo roku 1528, kdy je naposledy zmiňován Jan Boreš II., který zemřel bez potomků.

Boreš IV. z Rýzmburka zemřel okolo roku 1349. Měl syny Slavka V. a Boreše V.

Slavek V. z Rýzmburka byl synem Boreše IV. z Rýzmburka. V písemných pramenech se poprvé objevuje společně se svým bratrem Borešem V. v roce 1333. Celý život zůstal v ústraní a veřejně nepůsobil. Měl syny Boreše VIII. a Boreše X. mladšího. Zemřel někdy po roce 1385.

Boreš V. z Rýzmburka zemřel někdy po roce 1385. Byl synem Boreše IV. z Rýzmburka. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1333, kdy se spoluse svým otcem a bratrem Slavkem V. objevuje jako svědek na listinách. V roce 1354 získal spolu se svým bratrem Slavkem V. od Karla IV. právo svobodného horního podnikání na svých statcích po dobu 12 let s výhradou, že jejich týdenní zisky nebudou vyšší než 50 kop pražských grošů. Od roku 1355 začal Boreš V. používat predikát z Bečova. V roce 1360 získal úřad dvorského sudího. Často doprovázel Karla IV. na jeho diplomatických cestách. V roce 1365 byl jmenován císařským radou a dočasně získal úřad mistra komory. V březnu 1367 byl přítomen jednání o sňatku císařovi neteře Elišky s míšeňským markrabětem Vilémem. Boreš V. se osvědčil jako velmi schopný dvořan a administrátor. V letech 1367–1378 byl pověřen funkcí hejtmana na území tzv. České Falce. V roce 1368 se podílel v Norimberku na několika jednáních, na kterých měl být uzavřen zemský landfrýd ve Francích. Boreš V. se měl stát jeho hejtmanem, k čemuž však nedošlo. Zastával také úřad relátora. V roce 1372 doprovázel Karla IV. do Mohuče, kde byl pověřen zpacifikováním žoldnéřské bandy, která sužovala oblaststředního Porýní. Od roku 1373 zastával úřad hejtmana v Bavorsku a Chebsku. Z tohoto pověření vydal listinu, v níž specifikoval rozdělení tzv. České Falce na dvě části. Jedna část patřila i nadále císaři a druhá připadla jako zástava braniborskému markraběti Otovi.

Boreš V. získal pravděpodobně vzdělání v Oseckém klášteře. Ovládal několik řečí: latinu, němčinu, češtinu. Byl velmi kultivovaný a dokázal komunikovat i v intelektuálně velmi náročném prostředí. Je autorem významného úředního dokumentu Böhmische ssalbüchlein z let 1366–1368, který zaznamenával zejména údaje o pozemkové držbě podle jednotlivých správních obvodů. V roce 1378 se zúčastnil pohřbu Karla IV. a poté se pravděpodobně vzdal veřejné činnosti. Titul králova rádce mu však zůstal. V roce 1381 zasedal na zemském soudu. S manželkou Žofií měl syny Boreše VII. staršího, Boreše IX. mladšího a Boreše XI. nejmladšího.

Boreš VII. z Rýzmburka zemřel v roce 1414. Byl synem Boreše V. a jeho manželky Žofie. Byl členem Panské jednoty. Od roku 1396 se stal členem královské rady, zasedal opakovaně na zemském a dvorském soudu. 11. června 1397 se zúčastnil odstranění oblíbenců krále Václava IV. Byl ženatý s Eliškou z Landštejna, se kterou měl syny Jana Boreše I. a Viléma.

Boreš IX. Mladší z Rýzmburka zemřel v roce 1403. Byl synem Boreše V. a jeho manželky Žofie. V roce 1387 zasedal na dvorském soudu. Byl členem Panské jednoty. V roce 1394 se účastnil sněmu svolaného markrabětem Joštem Lucemburským do Prahy, kde byla uzavřena smlouva o dalším společném postupu na obranu svých práv a „zemského dobrého“. V roce 1396 zasedal opakovaně na zemském a dvorském soudu. Byl ženatý s Annou z Koldic, se kterou měl syny Boreše XIII. a Boreše XIV.

Boreš X. z Rýzmburka byl synem Slávka V. používal přezdívku Hraba nebo Hrabě, která byla odvozena z rodového znamení. V roce 1402 začal používat přídomek z Andělské Hory, která se stala jeho sídlem. Po prodej Andělské Hory používal přídomek z Oseka, sezením na Přimdě. Opakovaně zasedal na dvorském a zemském soudu.

Boreš XI. nejmladší z Rýzmburka byl synem Boreše V. a jeho manželky Žofie. Používal přezdívku Morávek z Bečova alias z Oseka.