Batňovice

Batňovice F

13. 3. 2023

Marie Benigna Sasko-Lauenburská se narodila v roce 1635 a zemřela roku 1701. Byla dcerou vévody Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského a jeho třetí manželky Anny Magdalény Lobkovicové. V roce 1651 s provdala za Ottaviana Piccolominiho. Z manželství se narodil syn Sylvius Josef, který však byl zavražděn Švédy. Po smrti Otaviana zdědil majetek Ottaviánův synovec, Aeneas Silvius, které mu však v roce 1656 byly pouhé tři roky. Poručníkem a regentem náchodského panství byl jmenován Jan Šebestián Pöttingu. V roce 1664 však dosáhla Marie Benigna, že po dobu nezletilostí Aenease bude regentkou ona. Správu panství vykonávala Marie Benigna ještě osm let po zletilosti Aenease, které dosáhl v roce 1671. V roce 1685 opustila Marie Beninga Náchod a přestěhovala se do Prahy. Do roku 1689 dostávala roční rentu 4 000 zlatých. V roce 1669 získala panství v Oberhannsdorfu a v roce 1684 soudní pravomoc nad panstvím Neudeck v sousedním Kladském hrabství. Marie Beninga po sobě zanechala velmi cennou knihovnu, tzv. Knihovnu Troilo-Piccolomini, kterou zřídil její otec.

Aeneas Sylvius Piccolomini vévoda z Amalfi se narodil v roce 1653 a zemřel roku 1673. Byl synem Francesca Piccolomini-Pieri a jeho manželky Emiliany Strozziové. Nastoupil kariéru vojenského důstojníka. Zemřel v roce 1673 v hodnosti plukovníka ve válce s Francouzi na Rýně. Zemřel bezdětný. Jeho majetek zdědil jeho mladší bratr Lorenzo Piccolomini.

Lorenzo Piccolomini se narodil v roce 1656 a zemřel roku 1714. Byl synem Francesca Piccolomini-Pieri a jeho manželky Emiliany Strozziové. Lorenzo se zdržoval převážně na svém náchodském panství, kde podporoval řemesla a cechy. 8. září 1688 se oženil s Annou Viktorií Ludmilou Libštejnskou z Kolovrat. Z manželství se narodili synové Jan Václav, Antonín, Oktavián II. Eneáš Josef a Jan Norbert Václav, a dcery Marie Emilie, MarieMarkéta a Ludmila Maxmiliána.

Jan Václav Piccolomini se narodil v roce 1712 a zemřel roku 1742. Byl nejstarším synem Lorenza Piccolominiho a jeho manželky Anny Viktorie Ludmily Libštejnské z Kolovrat. Trpěl však duševní chorobou, proto za něj správu panství vykonávala jeho matka Anna Viktorie.

Octavián II. Picolomini se narodil v roce 1698 a zemřel roku 1757. Byl synem Lorenza Piccolomini a jeho manželky Anny Viktorie Ludmily Libštejnské z Kolovrat. Jako mladý si zvolil vojenskou kariéru. V 17 letech bojoval v řadách vojska prince Evžena Savojského v benátsko-rakouské válce s Turky, kde byl zraněn. V roce 1744 polním podmaršálkem a v roce 1754 polním zbrojmistrem. Ve druhé slezské válce získal hodnost generálporučíka a stal se velícím důstojníkem na Moravě a v rakouském Slezsku. Octavián nebyl ženatý. Zemřel 25. ledna 1757 na mrtvici. Byl poslední členem rodu Piccolomini-Pieri. Dědicem rodového majetku se stal Jan Pompeius Piccolomini z rodové větvě Piccolomini-Todeschini.

Jan Pompeius Piccolomini de Villa Nuova měl syna Josefa Parilla.

Josef Parrille Piccolomini de Villa Nuova zemřel v roce 1783. Byl synem Jana Pompeia Piccolomini. Byl ženatý se Marií Christinou Caraccioli. Manželství však zůstalo bezdětné.

Desfoursové jsou lotrinský šlechtický rod. Zakladatelem rodu byl Guilleminus des Vieux Dours, který pocházel z Brabantska. V roce 1425 byl rod povýšen do šlechtického stavu. V polovině 15. století se trvale usadil v Lotrinsku na panství Mount a Athienville. V roce 1628 získal Mikuláš Desfours první majetek v Čechách, a rozhodl se zde usadit natrvalo. V 17. století se rod rozdělil na tři větve: rohozeckou, maloskalskou a semilskou.

Josef Vojtěch Desfours se narodil v roce 1734 a zemřel roku 1791. Byl synem Albrechta Maxmiliána II. a Ludmily Maxmiliány Piccolomini. Byl milovníkem velkolepých honů a slavností. V roce 1766 se oženil s hraběnkou Marií Annou Desfoursdu Monte et Ahienville. Manželství však zůstalo bezdětné.

František Antonín I. Desfours se narodil v roce 1730 a zemřel roku 1822. Byl synem Karla Josefa Desfours. Patřil mezi zakládající členy Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách. Měl syna Františka Antonína II.

Petr Biron, vévoda kuronský a zaháňský se narodil v roce 1724 a zemřel roku 1800. Byl synem Arnošta Jana Birona a jeho manželky Benigny Gottlieby von Trotha. Mládí prožil v Petrohradě, kde byl jeho otec rádcem ruské carevny Anny Ivanovny. V roce 1735 se měl stát manželem carevniny sestřenice Anny Leopoldovny, ale sňatek překazily intriky Artemije Volynského. Po převratu v roce 1740 byl se svými rodiči poslán do vyhnanství na Sibiř, poté jim bylo vyhnanství zmírněno na domácí vězení a rodina pobývala v Jaroslavli na Volze. V roce 1762 za vlády Petra III. se rodina mohla vrátit do Petrohradu a Petrovu otci byly vráceny úřady i řády, což mělo zásadní vliv i na život samotného Petra. Získal hodnost generálmajora jízdy. V roce 1763 převzal od svého otce regentství Kuronska a Zemgale. V roce 1764 složil lenní slib polskému králi Stanislavu II. Augustovi. Formálně převzal vládu nad vévodstvím v roce 1769 po otcově abdikaci. Poslední roky života trávil na svých majetcích ve Slezsku, především v Zaháni. Miloval hudbu a umění, sbíral obrazy, držel si dvorní kapelu a divadlo. V roce 1799 onemocněl a 13. ledna 1800 zemřel. Petr byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou se stala princezna Karolina Luisa z Valdeck-Pyrmonthu, která zemřela v roce 1782. Podruhé se oženil s kněžnou Jevdokijí Borisovnou Jusupovovou. Po rozvodu v roce 1778 se opět oženil 6. 11. 1779 s říšskou hraběnkou z kuronské šlechty Annou Charlottou Dorotheou von Medem. Z tohoto manželství se narodily tři dcery Kateřina Vilemína, Marie Luisa Paulina a Dorothea.

Kateřina Vilemína Zaháňská se narodila v roce 1781 a zemřela roku 1839. Byla nejstarší dcerou Petra Birona a jeho třetí manželky Anny Charlotty Dorothey von Medem. Kateřina Vilemína se stala nesmiřitelnou odpůrkyní Napoleona Bonaparta a aktivní členkou politických kruhů proti napoleonské koalice. Byla velmi vzdělaná, inteligentní a aktivní žena. Získala velký politický vliv. Měla intimní vztah s tehdy nejmocnějším rakouským politikem Klemensem Metternichem. Kateřina Vilemína byla třikrát vdaná. Jejím prvním mužem se stal francouzský emigrant, princ Jules Armand Louis de Rohan. Podruhé se provdala za ruského knížete Vasila Sergejeviče Trubeckoje. Obě tato manželství trval krátkou dobu. V roce 1819 se potřetí vdala za Karla Rudolfa Schulenburga. Toto manželství však zaniklo v roce 1827 po přestoupení vévodkyně na katolickou víru. Všechna tři manželství zůstala bezdětná. Vilemína měla pouze nemanželskou ceru se švédským generálem Gustavem Armferltem. Kateřina Vilemína zemřela 29. listopadu 1838 ve věku 58 let na následky mozkové mrtvice.

Pavlína Zaháňská se narodila v roce 1782 a zemřela roku 1845. Byla dcerou Petra Birona a jeho třetí manželky Anny Charlotty Dorothey von Medem. 26. února 1800 se provdala za knížete Fridricha Heřmana Otu Hohenzollernsko-Hechingenského. Z manželství se narodil syn Konstantin. Z aférky z manželem Kateřiny Vilemíny Julesem Armandem Louisem de Rohan měla dceru Marii.

Lippe-Biesterfeld byli jednou z větví rodu z Lippe. Po vymření linie Lippe-Detmold získali knížecí hodnost.

Karel Octavius z Lippe-Bisterfeld se narodil v roce 1808 a zemřel roku 1885.

Schaumburg-Lippe byli větví německého rodu Lippe. Počátky rodu sahají do roku 1647, kdy si rod založil nové hrabství, které se v roce 1807 přetvořilo na suverénní knížectví. Jeho vládcem se stal kníže Georg Wilhelm. V roce 1918 byl rod svržen.

Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe se narodil v roce 1784 a zemřel roku 1860. Byl synem hraběte Filipa II. Schaumburg-Lippe a jeho manželky lankraběnky Juliány Hesensko-Philippsthalské. Byl prvním vládcem nově vzniklého hrabství Schaumburg-Lippe, kterému vládl v letech 1807 - 1860. V roce 1843 získal inkolát pro Čechy a bylo mu uděleno právo užívat všech svobod a oprávnění. V roce 1807 bylo hrabství povýšeno na knížectví a Jiří Vilém se stal jeho prvnímknížetem. V roce 1816 se oženil s Idou Waldecko-Pyrmotskou. Z manželství se narodilo devět dětí, synové Adolf, Arnošt, Vilém, Heřman a dcery Matylda, Adléta, Ida, Emma a Alžběta.

Vilém ze Schaumburg-Lippe se narodil v roce 1834 a zemřel roku 1906. Byl synem knížete Jiřího Viléma ze Schaumburg-Lippe a jeho manželky kněžny Idy, princezny z Waldecku a Pyrmontu. Zvolil si vojenskou kariéru. Svou vojenskou dráhu započal již roku 1853 jako poručík knížecího mysliveckého praporu. V roce 1859 byl císařem jmenován rytmistrem c. a k. dragounského pluku knížete Windischgrätze Nr. 7 a zároveň byl odvelen jako ordonanční důstojník na hlavním velitelství. V roce 1860 požádal o dovoleno na dobu neurčitou a 28. září byl z armády propuštěn. V listopadu 1860 zdědil panství Náchod, které okamžitě začal zvelebovat. Zřídil na něm fideikomis pro druhorozené syny. Definitivní potvrzení získal v roce 1873. V roce 1866 musel znovu narukovat do války mezi Pruskem a Rakouskem. Tato války zasáhla i Náchod. Po ukončení války se Vilém opět pustil do renovování panství. Podporoval různé spolky, které pomáhaly válečným vysloužilcům. Stalse prvním protektorem Ústředního spolku pro udržování válečných pomníků z roku 1866. V roce 1855 byl jmenován do hodnosti generálmajora, v roce 1890 polního maršála a v roce 1891 do hodnosti generála jezdectva. Vilém byl proslulý vřelostí a mecenášstvím. V roce 1862 se oženil s princeznou Bathildis Amalgunde z Anhaltu. Z manželství se narodili synové Albert, Bedřich a Maxmilián a dcery Adelaida, Šarlota a Bathildis.

Bedřich ze Schaumburg-Lippe se narodil v roce 1868 a zemřel roku 1945. Byl synem Viléma ze Schauburg-Lippe a jeho manželky Bathildis Amalgunde z Anhaltu. V mládí byl vychováván Jiřím Stanislavem Guthem-Jarkovským. Zvolil si vojenskou dráhu. Bedřich byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala princezna Louisa Dánská, dcera krále Fredericka VIII. Z manželství se narodil syn Christián a dcery Marie Luisa Dagmar a Štěpánka Alexandra Hermina. Po smrti Luisy (1906) se v roce 1909 podruhé oženil s Antonií Annou Anhaltskou, se kterou měl syny Leopolda Fridricha a Viléma Fridricha. Po vzniku první republiky přišel v rámci pozemkové reformy o polovinu pozemků a v roce 1945 mu byl celý majetek jako Němci zabaven.

ODKAZY

https://www.batnovice.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bat%C5%88ovice

https://www.pamatkovykatalog.cz/tvrz-s-tvrzistem-13324094

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1chodsk%C3%A9_panstv%C3%AD

https://severovychod.jaybee.cz/pamatky-nachoda/pani-z-dube/

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADzmburk

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adr%C5%A1pachov%C3%A9_z_Dub%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_z_Dub%C3%A9_a_V%C3%ADzmburku

https://www.hrad-vizmburk.cz/cs/o-hradu/historie

https://www.vizmburk.cz/historie-hradu/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_II._Kruhlata_z_Michalovic