Batňovice C
Jindřich II. Kruhlata z Michalovic se narodil okolo roku 1420 a zemřel v roce 1468. Pocházel z rodu pánů z Michalovic. Byl synem Jana IV. Kruhlata z Michalovic a jeho manželky Markéty z Michalovic, rozené z Rýzmburka. Byl stoupence Jiřího z Poděbrad. Od roku 1455 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka. V roce 1457 cestoval s poselstvím krále Jiřího z Poděbrad do Francie. V roce 1468 stál v čele vojska, které se postavilo nájezdu německého svazu lužických měst. Byl zde těžce raněn a na zranění zemřel. Jeho smrtí vymřeli páni z Michalovi po mužské linii. Jindřich se oženil s Annou z Pirkenštejna. Manželství však zůstalo bezdětné.
Jiří z Poděbrad a z Kunštátu se narodil roku 1420 a zemřel v roce 1471. Byl synem Viktorina z Kunštátu a na Poděbradech. Jeho matka je neznámá. Uvažuje se o Anně z Vartenberka, ale proto neexistují žádné pramenné důkazy. Pocházel z poděbradské větve. Po smrti svého otce v roce 1427 jej nejprve vychovával strýc Boček III. z Kunštátu a po jeho smrti, někdy v letech 1429 – 1430, se novým poručníkem stal Heralt z Kunštátu z líšnické rodové větve. Jiří byl od mala vychováván v duchu husitských zásad. Velkého vzdělání se mu však nedostalo. Kaplan ho naučil číst a psát, ale na cizí jazyky nedošlo. Jízdě na koni a zacházet se zbraní ho naučil sám strýc. Mezi významné politické osobnosti však pronikl velmi rychle. 8. března 1440 byl ustanoven hejtmanem boleslavského landfrýdu. V roce 1444, po smrti Hynce Ptáčka z Pirkenštejna, se stal vůdcem sjednocených východočeských landfrýdů. 27. dubna 1452 byl zvolen zemským sněmem za správce Českého království. Po smrti Ladislava Pohrobka 23. listopadu 1457 byl Jiří z Poděbrad dne 28. března 1458 zvolen českým králem. Od začátku své vlády se musel vyrovnávat s obtížným mezinárodně politickým postavením. Byl považován za husitského kacíře, a odsuzovali jej také za jeho nízký původ. Byl osočován, že se panovnického trůnu zmocnil neprávem. 23. prosince 1466 byl papežem Pavlem II. z katolické církve exkomunikován. Byl průkopníkem myšlenky sjednocené Evropy, která však nenašla u ostatních panovníků pochopení. Svou politickou obratností si získal velký respekt. Uplatnil se tak jako schopný válečník. Vynikal svými státnickými a organizačními schopnostmi. Jiří z Poděbrad byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Kunhuta ze Šternberka (1422 – 1449), dcera Smila Holického ze Šternberka. Z tohoto manželství se narodilo šest dětí, které se dožilo dospělosti Boček, Viktorín, Barbora, Jindřich a dvojčata Kateřina a Zdeňka. Druhoumanželkou se stala Johana z Rožmitálu. Z tohoto manželství se narodil syn Jindřich mladší zvaný Hynek a dcera Ludmila.
Jindřich I. starší z Minsterberka se narodil 15. května 1448 a zemřel 24. června 1498. Byl třetím synem Jiřího z Poděbrad a jeho první manželky Kunhuty ze Šternberka. V roce1462 byl povýšen do stavu říšských knížat. Byl kníže minsterberský a olešnický, hrabě kladský, významný stavovský předák a diplomat Vladislava II. Jagellonského. Jeho otec, král Jiří, ho chtěl původně prosadit na pražský arcibiskupský stolec, v čemž mu ale zabránil papež Pavel II. Od mládí se stal předmětem otcovy dynastické politiky. 15. dubna 1455 jej zasnoubil s Jeronýmou, dcerou Mikuláše Uljakiho, vojvody sedmihradského a bána slavonského. Z tohoto sňatku však sešlo. 25. listopadu 1460 byl Jindřich zasnouben s braniborskou markraběnkou Uršulou (Voršilou), dcerou kurfiřta Albrechta řečeného Achilla. Sňatek se uskutečnil přes papežovy protesty 9. února 1467 v Chebu. Z manželství se narodilo pět synů Albrecht, Jiří, Jan, Karel I. a Ludvík a tři dcery Markéta, Magdalena a Zdena. Jindřich I. zemřel 4. června 1498 v Kladsku. Byl pohřben v kostele sv. Jiří a sv. Vojtěch v hrobce, kterou sám založil. V roce 1558 byly jeho ostatky přeneseny do farního kostela v Kladsku.
