Batňovice B
VLASTNÍCI
Rod pánů erbu třmene
Petr ze Skalice
Tas z Vízmburka byl synem Petra ze Skalice. První zmínka o něm pochází z roku 1279, kdy se účastnil odboje proti vojskům markraběte Otty Braniborského. V roce 1294 zastával úřad místodržitele v Krakově a Sandoměři a stal se tak správcem celého Malopolska. V roce 1303 se stal místodržitelem na Kujavsku a v Pomořanech. V Polsku patřil k čelným představitelům Václava II. V první čtvrtině roku 1303 však odchází zpět do Čech, kde se stává podkomořím království českého. V roce 1304 byl zavražděn. Měl syna Jaroše.
Jaroš z Vízmburka byl synem Tasa. Měl prudkou násilnickou povahu. Podílel se na útisku statků, které patřily zderazskému klášteru.
Ješek z Batňovic
Michal z Batňovic
Adršpachové z Dubé a Náchoda pocházejí z rozrodu Ronovců. Své državy měli převážně ve východních Čechách. Zakladatelem větve byl Půta z Dubé, který je zmiňován v letech 1295 – 1318. Svůj přídomek přijali podle hradu Dubá na Boleslavsku.
Hynek (Hajman) z Dubé a Náchoda zemřel v roce 1353. Byl synem Půty z Frýdlantu. V roce 1316 se stal místo Jindřicha z Lipé rukojmím. V letech 1317 – 1318 se účastnil povstání. Nejprve nabízel své služby králi Janovi, ten jej však odmítl, a proto se přidal k uskupení Jindřicha z Lipé. Po smíru v Domažlicích se často objevoval v okolí krále Jana a později markraběte Karla. Oběma půjčoval peníze. V roce 1343 byl pověřen diplomatickým poselstvím do Avignonu. Měl syny Hynka a Ješka.
Hynek Hlaváček z Dubé a Náchoda zemřel v roce 1358. Byl synem Půty z Frýdlantu. Stejně jako jeho bratr Hynek (Hajman) se stal rukojmím místo Jindřicha z Lipé. V roce 1317 se aktivně pohyboval ve veřejném životě. Patřil k širšímu kruhu šlechty, která působila v okolí králů Jana a Karla. Byl ženatý s Markétou ze Strakonic, se kterou měl syny Hynka II. Hlaváče a Václava.
Václav z Dubé a Náchoda
Hynek Crha na Vízmburku zemřel v roce 1347. Byl synem Půty z Frýdlantu. Měl syny Hynka a Hynáčka.
Hynek (Hynáček) z Dubé na Vízmburku zemřel v roce 1400 nebo 1401. Byl synem Hynka Crhy. Patřil mezi přední dvořany Václava IV. V letech 1381 – 1397 zastával úřad přísedícího zemského soudu. V letech 1389 – 1392 byl zplnomocněncem Václava IV., který jej v roce 1389 jmenoval jedním ze šesti zplnomocněnců k vykonávání chebského zemského míru. V roce 1394 se přidal k panské jednotě. Oženil se s Eliškou z Ratibořic, se kterou měl syny Jana a Hynáčka.
Jindřich z Dubé na Vízmburku
Jan z Dubé na Vízmburkuzemřel v roce 1420 1409. Byl synem Hynáčka z Vízmburka. Za manželku měl Kateřinu ze Žlunic. Z manželství se narodil syn Jiří.
Jiřík z Dubé na Vízmburku byl synem Jana z Dubé a jeho manželky Kateřina ze Žlunic. Do roku 1432 patřil ke kališnické straně, poté přešel na stranu Zikmunda Lucemburského a po jeho smrti se přiklonil k Albrechtu Habsburskému.
Petr Adršpach z Dubé byl synem Jana z Dubé a Adršpachu. V roce 1454, kdy jeho otec zemřel, byl ještě nezletilý, proto se jeho poručníkem stal Jindřich Minsterberský, který v roce 1487 pro Petra koupil hrad Rýzmburk, jenž se stal jeho sídlem v době, kdy dosáhl zletilosti. Petrovi kromě panství Rýzmburk a Adršpach, patřily také statky Červená Hora, Vízmburk, Skály a Ratibořice. Pro finanční obtíže však byl nucen svoje statky postupně zastavovat a později rozprodávat.
