Batelov

Batelov c

25. 1. 2023

Radkovcové z Mirovic byli starým vladyckým rodem, který pocházel z jižních Čech. Nejstarším známým členem rodu je Heřman z Letů. Další předek Otík držel v roce 1404 Mirovice na Písecku, podle kterých získali svůj přídomek. Další jméno pak získali pode Radkovic. Od krále Vladislava II. dostali povolení převedení dvora do dědičného vlastnictví a zároveň byli zproštěni manské povinnosti. Dalším známým členem rodu je Jan Radkovský z Mirovic, jehož pět synů po sobě zanechalo čtyři potomky, takže vznikly čtyři větve rodu.

Mikuláš Radkovec z Mirovic byl synem Oldřicha ml. Radkovce z Mirovic. Oženil se s Johankou z Vlásenic, se kterou měl syny Jindřicha a Karla.

Jindřich Radkovec z Mirovic byl synem Mikuláše Radkovce z Mirovic a jeho ženy Johanky z Vlásenic.

Karel Radkovec z Mirovic byl synem Mikuláše Radkovce z Mirovic a jeho ženy Johanky z Vlásenic.

Mackové Čížovští z Čížova jsou původně měšťanský rod z Jihlavy. Zakladateli byli bratři Augustýn a Jeroným, kteří byli v roce 1531 povýšeni do panského stavu. Nejprve používali přídomek z Rybenska. 25. dubna 1537 si svůj přídomek nechali změnit podle zakoupeného statku Čížov.

Augustin Macek z Čížova

Jeroným Čížovský z Čížovaměl syny Petra.

Petr Macák Čížovský z Čížovabyl synem Jeronýma Čížovského z Čížova. Oženil se s Evou Vrocheňovou z Reptů. Z manželství se narodili synové Petr, Jakub a Václav.

Václav Macák Čížovský z Čížova zemřel v roce 1618. Byl synem Petra Macáka Čížovského z Čížova a jeho manželky Evy Vrocheňové z Reptů.

Petr Čížovský z Čížovazemřel v roce 1608. Byl synem Petra Macáka Čížovského z Čížova a jeho manželky Evy Vrocheňové z Reptů.

Jan Jiří Čížovský z Čížova stál na stavovské straně. Po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek ponechán, ale musel přestoupit na stranu katolíků.

Krabicové z Veitmile jsou stará česká vladycká rodina. Původně rod pocházel z Durynska. Svůj přídomek odvozovali od tvrze Veitmile u Starých Smrkovic. Nejstarším známým členem rodu je Pešek, který je zmiňován v roce 1316 jako držitel vsi Střekova u Ústí nad Labem, který zde v roce 1319 vystavěl hrad. Ve 14. století se rod rozvětvil. Koncem 17. století vymřel.

Hynek Ladislav Krabice z Veitmile pocházel z rytířské větve. Byl důstojníkem v habsburské armádě. Za třicetileté války se vyznamenal a v letech 1628 a 1631 dosáhl polepšení erbu a potvrzení rytířského stavu a začal používat jméno Weitminar z Weitmile. Zastával úřad císařského rady,v roce 1616 kastelána v Telči. V letech 1644 – 1649 byl nejvyšším sudím na Moravě. Byl horlivým katolíkem. Měl syny Jindřicha, Václava a Matěje a dceru Marii Františku.

Jindřich Krabice z Veitmile byl synem Hynka Ladislava z Veitmile.

Marie Františka Odkolková, roz. z Veitmile byla dcerou Hynka Ladislava Krabice z Veitmile. Provdala se za Albrechta Ladislava Odkolka. Zemřela v roce 1665.

Odkolkové z Újezdce byli starý český vladycký rod. První zmínka o něm pochází ze 14. století, kdy je zmiňován Jiří z Újezdce, který byl pasován Přemyslem Otakarem I. na rytíře. V roce 1398 je doložen Mikuláš, který vlastnil Násedlnice. Svůj přídomek přijali po Újezdci u Mladé Boleslavi. Na konci 17. století se rod rozdělil na českou a rakouskou větev. Česká linie vymřela na počátku 19. století, rakouská pak koncem 19. století.

Vilém Jindřich Odkolek z Újezdce zemřel v roce 1681. Byl synem Salomény Odkolkové ze Mnétic a prvním příslušníkem české větve. Zastával úřady regenta lichtenštejnského panství, královského rady, soudce komorního soudu a vrchního nad královskými statky. V roce 1680 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Oženil se s Eliškou Polyxenou roz. Hornateckou z Dobročovic. Z manželství se narodilo sedm synů Karel, Albrecht Ladislav,Rudolf Jindřich, Vilém František, Jaroslav Šťastný, Ferdinand Maxmilián a Leopold Arnolt.

Albrecht Ladislav Odkolek z Újezdce zemřel v roce 1668. Byl synem Viléma Jindřicha Odkolka z Újezdce a jeho manželky Elišky Polyxeny roz. Hornatecké z Dobročovic. Byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou se stala Marie Františka roz. z Veitmile. Podruhé se oženil s Julianou roz. Stošovou, se kterou měl syna Františka.

František Antonín Odkolek z Újezdce zemřel v roce 1676. Byl synem Albrechta Ladislava Odkolka z Újezdce a jeho druhé manželky Juliany roz. Stošové.

Rudolf Jindřich Odkolek z Újezdce byl synem Viléma Jindřicha Odkolka z Újezdce a jeho manželky Elišky Polyxeny roz. Hornatecké z Dobročovic. Oženil se s Marií Eliškou z Kotvic. Z manželství se narodila dcera a syn Filip Antonín.

Filip Antonín Odkolek z Újezdce se narodil v roce 1668 a zemřel roku 1739. Byl synem Rudolfa Jindřicha Odkolka z Újezdce a jeho manželky Marie Elišky z Kotvic. Oženil se s Marií Maxmiliánou roz. z Valdorfu, se kterou měl syny Františka Václava, Jana Václava, Josefa, Antonína Ignáce a tři dcery.

Jaroslav Šťastný Odkolek z Újezdce zemřel v roce 1715 bez potomků. Byl synem Viléma Jindřicha Odkolka z Újezdce a jeho manželky Elišky Polyxeny roz. Hornatecké z Dobročovic.

Vilém František Odkolek z Újezdce zemřel v roce 1692.Byl synem Viléma Jindřicha Odkolka z Újezdce a jeho manželky Elišky Polyxeny roz. Hornatecké z Dobročovic. Zastával úřad hejtmana jihlavského kraje a od roku 1683 královského rady.

Marie Maxmiliána Odkolková, roz. z Valdorfu byla manželkou Filipa Antonína Odkolka z Újezdce. Z manželství se narodili synové František Václav, Jan Václav, Josef, Antonín Ignác a tři dcery.

Rod Swéerts-Sporckové vznikl sňatkem Anny Kateřina Sporckové, dcery Františka Antonína Sporcka, která se provdala za svého bratrance Karla Rudolfa barona Swéerts-Reist. Zároveň František Antonín Sporck svého zetě v roce 1718 adoptoval a ustanovil ho svým dědicem. František Karel Rudolf byl dekretem císaře Karla VI. za dne 15. 12. 1718 povýšen do hraběcího stavu a přijal jméno Swéerts-Sporck.

Filip Jan Swéerts-Sporck se narodil v roce 1753 a zemřel roku 1809. Byl synem Jan Františka Kristiána Swéerts-Sporck a jeho první manželky Marie Barbory z Bubna a Litic. Působil ve státní službě v Haliči. Zastával úřad tajného rady a předsedy apelačního soudu v Krakově. Stejně jako jeho otec a děd byl svobodným zednářem. Byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou se stala hraběnka Kolovrat-Krakovská, se kterou měl syny Jana Křtitele Filipa, který byl duševně chorý. Filipa Karla a dceru Rozinu. Jeho druhou manželkou se stala Anna hraběnka Běšinová. Z manželství se narodily dcery Gabriela a Jana. Potřetí se oženil s Aloisií hraběnkou Pötting-Persing, se kterou měl dcery Filipínu, Barboru a syna Josefa.

Rod Burkhardt von der Klee pocházel ze Švábska. Svůj přídomek získali podle hradu Kleeberg. Později se usadili na Moravě. V roce 1723 byl rod povýšen do stavu svobodných pánů.

Jan Kryštof Burkhardt von der Klee se narodil v roce 1622. Věnoval se diplomacii. V roce 1648 zastával úřad tajného rakouského vyslance. Později se stal radním a inspektorem v Engelhardtszellu a Vöcklabrucku. V roce 1655 byl povýšen do stavu říšského rytíře. Měl syna Franze Ludvíka.

Franz Ludvík Burkhardt von der Klee byl synem Jana Kryštofa Burkhardt von der Klee. V roce 1810 se oženil s Barbarou, rozenou Schafftgotsch.

Rod Blankesteinů se řadil mezi chudší šlechtu.

Arnošt Pavel Kristián hrabě Blankenstein zemřel v roce 1816. Vstoupil do císařské armády Marie Terezie, kde dosáhl hodnosti generála jízdy. V roce 1795 ze zdravotních důvodů z armády odešel. Po předčasné smrti svého bratra se ujal svých nezletilých synovců Ludvíka Jindřicha a Kristiána Bedřicha.

Ludvík Jindřich hrabě Blankenstein

Karel hrabě Blankenstein

Jan hrabě Blankenstein

Odkazy

https://www.batelov.cz/historie-batelova/d-1267/p1=6362

https://cs.wikipedia.org/wiki/Batelov

https://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115667

https://cs.wikipedia.org/wiki/Batelov_(star%C3%BD_z%C3%A1mek)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Batelov_(nov%C3%BD_z%C3%A1mek)

https://jihlavska.drbna.cz/z-kraje/jihlavsko/16511-do-zamku-v-batelove-se-vrati-zivot-nabizi-se-tu-vybudovat-svatebni-resort-nebo-dum-pro-seniory-zamysli-se-novy-majitel.html

https://www.vinarstvipanuzlipe.cz/content/10-jindrich-z-lipe-a-jeho-moravske-statky

https://www.historiekekave.cz/