BAŠŤ A BAŠTĚK

Obec Bašt či Bášť, jak je také někdy nazývána, se nachází v okrese Praha východ ve Středočeském kraji. Najít ji můžeme asi patnáct kilometrů od centra Prahy a patnáct kilometrů západně od města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.  V současné době zde žije přibližně 2 800 obyvatel.

Historie obce Bašť je velmi dlouhá. Jméno vesnice se poprvé objevilo již v roce 1088, kdy král Vratislav, který panoval v letech 1061 – 1092, daroval k užívání ves se sedmi poplužními dvory a les ve Velkém Bašti Vyšehradské kapitule.

VELKÝ BAŠŤ

Ve čtrnáctém století se začaly rozlišovat dvě vsi Bašť (Velký Bašť) a Baštěk (Malý Bašť) a také se začínají objevovat častější zmínky o nich. K roku 1318 se píše o Vaňkovi de Basczie. Roku 1327 je držitelem této prebendy jmenován kouřimský arcijáhen a vyšehradský kanovník Jindřich. V roce 1359 prodal Mikuláš Johlín (Joklín, syn Mikuláše Jílovského) část vsi pražskému zlatníku a měšťanovi Frovinovi (Frühwein; Fruwein). Před rokem 1396 postoupil Aleš Škopek Malý Bašť Karlovskému klášteru na Novém městě pražském. Klášter svatého Karla zastupoval ve směně opat Prokop a převor Mikuláš. Ten vše vyměnil v roce 1407 se staroměstským měšťanem Kašparem Čotrem (Schottrem), který byl konšelem. Před husitskými válkami byl majitelem bohatý staroměstský měšťan Václav z Baště a roku 1419 je zapsána majitelkou vdova po Václavu z Baště. Od roku 1436 je znám rytířský rod Baštěckých z Leroid a od roku 1479 rod Chaberských z Baště. Další zmínka je z roku 1523, kdy Velký Bašť odkázal vladyka Tomáš z Prostiboře jako majetek své manželce Regině z Popovic. V roce 1553 přešel do vlastnictví Mikuláše Bryknara z Brukštejna. V roce 1586 je zmiňován jako vlastník Jetřich z Vřesovic a na Bašti.  Roku 1595 se majitelkou dvora a části vsi stala Kateřina Smolíková z Harasova. Jako další vlastnil ves Zdeněk Popel z Lobkovice, který ji roku 1609 prodal Zdeňku Smolíkovi ze Slávic, který byl pánem na Bořanovicích a Sedlci. V roce 1622 byl majetek Zdeňka Smolíka zkonfiskován a předán královské komoře. Od královské komory zakoupil v roce 1623 ves Albrecht z Valdštejna, vévoda Frýdlantský a ještě v tom samém roce ji prodal Alžbětě Popelové z Lobkovic. Poté byl Velký Bašť spojen s Klecany a připojen k panství Chvatěruby. V roce 1680 jej Václav Ferdinand Popel z Lobkovic prodal hraběti Janu Hartwigovi z Nosticů, který jej připojil ke svému Pakoměřickému panství. V držení rodu Nosticů zůstal Velký Bašť až do zrušení roboty roku 1848.

Roku 1924 byl baštecký velkostatek v Československé republice částečně rozparcelován a zbytek statku byl přidělen panu Zdeňku Schönfeldovi. V roce 1949 převzaly tento statek Československé státní statky, ředitelství v Odolena vodě. Také ve znění osad byly v roce 1924 provedeny změny. Velký Bašť se nadále jmenoval Bašť a Malý Bašť pak pouze Baštěk.

TVRZ

V roce 1595 se stala majitelkou dvora a části vsi Kateřina Smolíková z Harasova. Ta zde dala vystavět tvrz. Poslední zmínka o ní je z roku 1622, kdy byla zkonfiskována, neboť její tehdejší majitel Zdeněk Smolík se vzbouřil proti císaři Ferdinandovi II. Dnes již po tvrzi nejsou žádné památky.

MALÝ BAŠŤ

Osada Malý Bašť měla svoji vlastní minulost. První zmínka o ní je již ve 12. století, kdy je uváděno zemanské sídlo uprostřed obce. Na začátku 15. století byl majitelem Václav Kříž, obchodník a staroměstský měšťan. Jeho vnučka Anna, která se provdala za Oldřicha Medka z Valdeka, odkázala v závěti z roku 1465 část vsi Malý Bašť Nazaretské koleji Karlovy univerzity a kapli Betlémské.  Od roku 1575 vlastnil část vsi s tvrzí Zikmund Karyk z Řezna. Po jeho smrti ji jeho manželka Sidonie Šmitnerová roku 1581 prodala. V roce 1718 byla přikoupena  pakoměřickému panství.

TVRZ

Tvrz se nacházela na návrší a byla vladyckým sídlem. Vodní příkop, který byl kolem ní vybudovaný, sloužil k ochraně před loupeživými tlupami. Z tvrze vedla podzemní chodba. V roce 1544 patřila Lužanským z Lužné a od roku 1575 ji vlastnil Zikmund Karyk z Řezna. Od roku 1589 patřila Bernardovi Hochnauzarovi z Hochnauzu. V roce 1622 byla tvrz a dvůr zkonfiskovány tehdejšímu majiteli Janu Václavovi Hochnauzarovi, který se vzbouřil proti císaři Ferdinandovi II. Poté byla darována klášteru Máří Magdaleny na Menším městě pražském a ten ji prodal roku 1694 Václavu Desiderovi Nosticovi, který ji připojil k Pakoměřicům.

Z tvrze do dnešního dne zbylo jen několik terénních reliktů.

Po tvrzi zůstal do dnešních dob pouze pahorek, na kterém je postaven rodinný dům.