Bartovice c

28. 10. 2022

Přemysl II. Těšínský zemřel v roce 1477. Byl těšínským knížetem z rodu těšínských Piastovců. Byl třetím synem Boleslava I. Těšínského a jeho ženy Eufemie Mazovské. Po smrti svého otce v roce 1431 vládl společně se svými bratry a matkou. V roce 1460 vyjednal přátelskou dohodu mezi Českým královstvím a Kazimírem IV. Jagellonským. Během česko-uherských válek stál opět na straně Jiřího z Poděbrad. V roce 1469 však přestoupil na stranu Matyáše Korvína. V roce 1473 se účastnil útoku slezských knížat proti rybnickému knížeti Václavovi, který zorganizoval Matyáš Korvín. Ke konci života jeho vztah k Matyáši Korvínovi ochladl. Přemysl se oženil s Annou Varšavskou a měli spolu dceru Hedviku, proto Těšínské knížectví po smrti Přemysla připadlo jeho synovci Kazimíru II.

Sedlničtí z Choltic jsou starý český vladycký rod, který pravděpodobně pochází z rozrodu Benešoviců. Ve 14. století sídlili v Cholticích u Přelouče a v polovině 15. století získali Sedlnice na Kravařsku, podle nichž si rozšířili své jméno na Sedlničtí z Choltic. 8. 9. 1546 jim byl potvrzen panský stav pro Království české a 16. 9. 1695 ve Vídni pak říšský hraběcí stav. Mnozí členové rodu sloužili u soudů. Původní rodová linie vymřela po přeslici v roce 1898.

Jan Sedlnický z Choltic

Jiřík Sedlnický z Choltic

Bedřich Sedlnický z Choltic

Jiřík Sedlnický z Choltic

Kryštof Sedlnický z Choltic

Skrbenští z Hříště jsou starý moravský panský rod. Pravděpodobně pocházeli z Hříště v okolí Doudleb nad Orlicí v severovýchodních Čechách. Na střední a jižní Moravě jsou bezpečně doloženi v první polovině 15. století. Jako nejstarší příslušník rodu je uváděn v roce 1272 přísedící zemského práva v Olomouci Jaroslav z Hříště. První kdo začal používat přídomek Skrbenský, byl v roce 1532 Jan z Hříště, který získal nevelkou ves a dvůr Skrbeň u Olomouce. Díky příbuzenským vztahům s Petřvaldskými z Petřvaldu, Pražmů z Bílkova, Sedlnickými s Choltic a Kravařskými ze Šlevic získali významnější postavení a dostali se také mezi stavy Opavského a Těšínského knížectví. Skrbenští patřili mezi významné podporovatele jednoty bratrské na Moravě. Na přelomu 17. a 18. století postupně konvertovali ke katolicismu. Rod měl dobré vazby k Leopoldovi I. V polovině 17. století se rod zařadil mezi špičku těšínské mocenské elity, která se pohybovala v těsné blízkosti poslední piastovské kněžny Alžběty Lukrecie. Na přelomu 17. – 18. století rod o tyto výsady přišel. Skrbenští z Hříště žili na českém území ještě v polovině 20. století. V současnosti žije několik potomků rodu na Maltě.

Jan Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1585 a zemřel roku 1665. Byl synem Jaroslava Skrbenského z Hříště a jeho první manželky Anny Morkovské ze Zástřízle. V roce 1626 poskytl na svém šenovském zámku útočiště bratrskému kazateli Janu Efronu Hranickému, švagrovi J. A. Komenského. V roce 1658 byl císařem Leopoldem I. povýšen do českého panského stavu. Zastával úřad zemského maršálka knížectví těšínského. Na Opavsku pravidelně zasedal na tamním zemském sněmu a patřil mezi přísedící zemského soudu. V roce 1608 se oženil s Juditou Bruntálskou z Vrbna, se kterou měl syny Jana Jaroslava, Kryštofa Bernarda a Karla Jetřicha. Své děti vychovával k lásce k jednotě českobratrské.

Jan Jaroslav Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1610 a zemřel roku 1682. Byl synem Jana ml. Skrbenského z Hříště a jeho manželky Judity Bruntálské z Vrbna. Po otci zdědil statek Bartovice na Těšínsku a založil tak bartovickou větev rodu, která se pevně usadila na drobnějších majetcích v západní části Těšínska. Tato větev vymřela v roce 1775. Jan Jaroslav byl označován za českého bratra. V roce 1646 se oženil v hornouherském Těšíně s Annou Veronikou Zahrádeckou ze Zahrádek, se kterou měl syna Jana Jiřího.

Jan Jiří Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1651 a zemřel roku 1700. Byl synem Jana Jaroslava Skrbenského z Hříště a jeho manželky Anny Veroniky Zahrádecké ze Zahrádek. Byl ženatý s Alžbětou Pelhřimovskou z Třankovic, se kterou měl syna Rudolfa.

Rudolf Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1687 a zemřel roku 1731. Byl synem Jana Jiřího Skrbenského z Hříště a jeho manželky Alžběty Pelhřimovské z Třankovic. Oženil se s Helenou Charlottou Gočálkovskou z Gočálkovic, se kterou měl syna Jana Maxmiliána Bohuslava.

Jan Maxmilián Bohuslav Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1718. Byl synem Rudolfa Skrbenského z Hříště a jeho manželky Heleny Charlotty Gočálkovské z Gočálkovic.

Karel František Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1684 a zemřel roku 1768. Byl synem Karla Jetřicha Skrbenského z Hříště a jeho manželky Heleny, rozené Rostkové ze Bzí von Goldmansdorf. Po smrti otce v roce 1692 jej jako poručníci vychovávali Václav Pelhřim z Třankovic a druhý manžel jeho matky Rudolf Sobek z Kornic na Ropici a Bobreku. V letech 1764 – 1766 vybudoval poblíž šenovského zámku chrám Prozřetelnosti Boží, čímž se definitivně přihlásil ke katolicismu. Díky tomu se opět dostal politicky a společensky stagnující rod do popředí těšínské stavovské obce. Podařilo se mu nahromadit mnoho pozemkového majetku a zastával přední zemské úřady. V roce 1706 se stal přísedícím těšínského zemského práva, v roce 1716 zemským sudím, v roce 1735 zemským maršálkem a v roce 1738 zemským hejtmanem. Byl ženatý s Helenou Markétou Skrbenskou z Hříště, dcerou Maxmiliána Veikerta Skrbenského z Hříště na Petřvaldě. Z manželství se narodili tři synové Karel Traugott, Otto Amadeus Josef a Karel Leopold a tři dcery Maxmiliána Johana Leopoldina, Josefa Helena Marie a Karolina Benigna. Karel František byl významnou osobností celého horního Slezska a severní Moravy. Často se mu dostávalo pocty jako samotnému knížeti.

Otto Amadeus Josef Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1720 a zemřel roku 1790. Byl synem Karla Františka Skrbenského u Hříště a jeho manželky Heleny Markéty Skrbenské z Hříště. Správy panství se ujal až v roce 1766. Otto Amadeus zastával nejvyšší úřad ve správě Těšínského knížectví. V letech 1774 – 1780 byl zemským hejtmanem. Otto Amadeus nechal dokončit výzdobu interiéru kostela Prozřetelnosti Boží, který nechal vybudovat jeho otec Karel František. Na svých panstvích čelil rebeliím a musel řešit stížnosti poddaných, které zasílali přímo k císařskému dvoru do Vídně. Zemřel 29. 11. 1780 a byl pohřben do rodinné hrobky v šenovském kostele. Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala v roce 1757 Antonie Marie Podštatská z Prusinovic. Z manželství se narodili tři synové Otto Jan Nepomuk Karel, Jan Karel a Antonín Otto a dcera Anna Antonie. Po smrti Antonie Marie v roce 1773 se Otto Amadeus oženil podruhé. Jeho manželkou se stala Marie Anna hraběnka von Troyer. Z tohoto manželství se narodil syn Kryštof, který zemřel mlád, a dcery Josefa, Marie a Eleonora.

Karel Traugott Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1716 a zemřel roku 1790. Byl synem Karla Františka Skrbenského z Hříště a jeho manželky Heleny Markéty Skrbenské z Hříště. Zastával úřad přísedícího zemského soudu knížectví Opavského. V roce 1740 se oženil s Marií Gabrielou von Poppen. Z manželství se narodili synové Karel a Vincenc František, který však zemřel ještě v dětství, a dcery Anna Marie, Marie Gabriela, Marie Helena, Marie Henrika, Marie Maxmiliána, Marie Vincencie.

Antonín Otto Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1772 a zemřel roku 1821. Byl synem Otty Amadea Josefa Skrbenského z Hříště a jeho první manželky Antonie Marie Podštatské z Prusinovic. Z šenovského panství se v roce 1795 odstěhoval, kdy jej prodal svému bratru Janu Nepomuku Karlovi.

Jan Nepomuk Karel Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1768 a zemřel roku 1822. Byl synem Otty Amadea Josefa Skrbenského z Hříště a jeho první manželky Antonie Marie Podštatské z Prusinovic. V roce 1775 koupil od bratra Antonína Otty Bartovice. Byl čestným rytířem řádu Maltézských rytířů. Jan Nepomuk byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala v roce 1788 Ludovika hraběnka von Harrsch, druhou pak po smrti Ludoviky v roce 1807, Žofie von Kloeber.

Filip Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1789 a zemřel roku 1867. Byl synem Jana Nepomuka Karla Skrbenského z Hříště a jeho první manželky Ludoviky hraběnky von Harrsch.

Antonín Ludvík Skrbenský z Hříště se narodil v roce 1791 a zemřel roku 1882. Byl synem Jana Nepomuka Karla Skrbenského z Hříště a jeho první manželky Ludoviky hraběnky von Harrsch. V roce 1823 se oženil s Henriettou Thelen, se kterou měl syny Karla, Felixe a Filipa a dceru Henriettu.

Františka Fattoni, rozená von Hein byla dcerou slezského politika Františka z Heinů. Měla dceru Emmu Marii.

Emma Marie Aresinová, rozená Fattoni byla dcerou Františky Fattoni. Provdala se za c. k. majora J. Aresina.

Rod Larisch-Mönnich patří k velmi starým slezským rodům, který byl znám již ve 13. století. Jako nejstarší člen bývá připomínán v roce 1279 Arnold z Klišina. Rod se rozdělil do několika linií. Laryšové z Nečeslavic a Laryšové ze Lhoty patřili k těm hlavním. V roce 1654 byli povýšeni do hodnosti svobodných pánů a v roce 1748 do českého hraběcího stavu. V roce 1791 povolil císař Leopold II. spojení příjmení Larisch a Mönnich. Po roce 1945 přišli Larisch-Mönnichové o veškerý svůj majetek v Československu, který byl odhadován na 3,7 miliardy korun.

Jindřich Larisch – Mönnich se narodil v roce 1850 a zemřel roku 1918. Byl synem Jana Larische-Mönnicha a jeho manželky Františky, rozené Kastové z Ebelsbergu. Nejprve studoval v domácím prostředí pod dozorem vychovatele, později na gymnáziu v Těšíně. Po maturitě studoval práva na vídeňské univerzitě. Studia nedokončil. Mluvil především německy, ale také francouzsky a anglicky. Česky komunikoval jen omezeně. V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím. V roce 1884, po smrti svého otce, byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny. V roce 1884 byl zvolen do Slezského zemského sněmu za velkostatkářskou unii. V letech 1886 - 1918 zastával úřad zemského hejtmana ve Slezsku. V roce 1889 byl jmenován c. k. tajným radou. V letech 1886 – 1898 byl předsedou Rakousko-slezské společnosti pro lesnictví, předsedou spolku rakouských báňských, hutních a strojírenských průmyslníků a protektorem Spolku rakouských Slezanů ve Vídni. Angažoval se také v aktivitách Červeného kříže. Za zásluhy byl vyznamenán velkokřížem Leopoldova řádu a Řádem železné koruny I. třídy, ruským Řádem sv. Stanislava a pruským Řádem červené orlice. Byl majitelem čtyř dolů, které převzal po otci. V roce 1911 uvedl do provozu pátý důl František v Horní Suché.

Mezi jeho koníčky patřilo jezdectví, chov koní a lov. Byl také mecenášem umění a podporoval dobročinné spolky a školství. V roce 1871 se oženil s hraběnkou Henriettou Larischovou, svou sestřenicí. Z manželství se narodilo pět dětí, synové Jan Jindřich František Maria, Bedřich Evžen a Jindřich a dcery Františka Henrieta a Eleonora Marie.

Bedřich Evžen Larisch-Mönnich se narodil v roce 1875 a zemřel roku 1963. Zastával úřad c. k. komořího, byl poručík a později diplomat. V roce 1902 se oženil s Marií Luisou hraběnkou von Beroldingen.

Bedřich Strnadeli

ODKAZY

https://radvanice.ostrava.cz/cs/o-radvanicich-a-bartovicich/hitorie/bartovice-1

http://www.soupispamatek.com/okres_frydek/foto/bartovice/bartovice_historie.htm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bartovice_(z%C3%A1mek)

https://www.obrazyzkroniky.cz/clanky/repiste/okolnosti-vzniku-obce-repiste.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1ni_z_Kornic

https://michalkovice.ostrava.cz/cs/o-michalkovicich/hitorie

https://slezska.ostrava.cz/cs/o-slezske-ostrave/zajimavosti/hist

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tvorkov%C5%A1t%C3%AD_z_Krava%C5%99

https://cs.wikipedia.org/wiki/Skrben%C5%A1t%C3%AD_z_H%C5%99%C3%AD%C5%A1t%C4%9B

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_mlad%C5%A1%C3%AD_Skrbensk%C3%BD_z_H%C5%99%C3%AD%C5%A1t%C4%9B