Bartošov c
Páni ze Šelmberka pochází ze starého rodu Buziců. Své jméno získali po hradu Šelmberku, který stával nedaleko Mladé Vožice. Původní jméno hradu znělo Schellenberg, což znamená spoutaná nebo zvonící hora. Postupem času z německého Schellenberg vzniklo počeštěné Šelmberk. První zmínka o rodu pochází z první poloviny 14. století. Zakladatelem rodu byl Přibyslav, který jako první používal přídomek ze Šelmberka. Rod vymřel v roce 1597, kdy zemřel jeho poslední člen Jan ze Šelmberka.
Albrecht ze Šelmberka byl synem Jaroslava ze Šelmberka. Zemřel před rokem 1580 bez potomků.
Beřkovští ze Šebířova byli staročeský vladycký rod. První zmínka o něm pochází z 15. století. Založen byl pravděpodobně v Šebířově u Tábora. Přídomek Běřkovští získali podle obce Beřkovice na Mělnicku. Nejstarší známý příslušník rodu je Radslav I. Beřkovský ze Šebířova, který je uváděn v roce 1457 jako válečník.
Zikmund Beřkovský ze Šebířova
Kapounové ze Svojkova byli starý český vladycký rod. Za prvního jistého předka je považován Piram, který na počátku 16. století sloužil v královských službách. V roce 1644 byl rod povýšen do panského stavu. Rod se rozdělil do dvou větví. Jedna z větví vymřela počátkem 18. století, druhá pak na začátku 19. století.
Jan starší Kapoun ze Svojkova se narodil v roce 1527 a zemřel roku 1595. Byl synem Pirama Kapouna ze Svojkovic. Jan byl velkým věřitelem Jana z Pernštejna. Jan byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Kateřina Okrouhlická z Kněnic, se kterou měl syny Václava ml., Albrechta a Jiřího a dcery Annu a Kristýnu. Podruhé se oženil s Kateřinou Hamzovou ze Zábědovic. Z tohoto manželství se narodil syn Petr Kryštof.
Václav ml. Kapoun ze Svojkova byl synem Jana staršího Kapouna ze Svojkova a jeho první manželky Kateřiny Okrouhlické z Kněnic. Do roku 1625 žil v Pardubicích.
Myškové ze Žlunic byl staročeský vladycký rod. Svůj přídomek přijala podle tvrzi a vsi ve Žlunicích u Králova Městce. Jako erb používali štít napříč na tři pole rozdělený, v prostředním byla lodička a stejnou měli také nad helmou. Předkové rodu seděli na Starém Stranově. První písemně doložený předek je Smil ze Žlunic. Rod se rozdělil na dvě větve: horosedleckou a hrádeckou.
Hertvík Myška ze Žlunic synem Jana Myšky ze Žlunic a jeho manželky Markéty Robenhápkové. V roce 1607 zastával úřad křivoklátského hejtmana. Měl syna Jana Bohuslava.
Marie Magdaléna Trčková z Lípy se narodila v roce 1569 a zemřela roku 1633. Byla dcerou Ladislava ml. z Lobkovic a jeho manželky Magdaleny Polyxeny ze Salm-Neuburgu. Byla vychovávána v evangelické víře, které zůstala věrná až do konce svého života. Po rodičích zdědila vlohy pro podnikatelskou činnost. Přestože byla evangeličkou, v roce 1627 se jí podařilo získat od císaře zvláštní povolení, že smí setrvat ve své víře až do smrti. Po bitvě na Bílé hoře zkupovala zkonfiskovaný majetek a stala se jednou z nejbohatších žen své doby. V roce 1588 se provdala za Jan Rudolfa Trčku z Lípy a na Opočně. Z manželství se narodilo několik dětí. Jména známe pouze u čtyř z nich. Byli to synové Vilém a Adam Erdman a dcery Alžběta a Johana.
