Bartoňov c
Žerotínové byli původně stará moravská vladycké rodina. První zmínka o něm pochází z roku 1213, kdy je v listině Vladislava Jindřicha pro johanity z 31. prosince zmiňován Blud, který je zde nazýván „prefectus Preroruiensis“. Po něm se rod nazýval Bludovici. Svůj predikát z Žerotína přijali podle vsi Žerotín u Šternberka. Jako první se pravděpodobně podle Žerotína psal v roce 1329 Viktor, jinak řečený ze Sukolomi. V roce 1478 byl rod povýšen do panského stavu a v roce 1706 pak císařem Josefem I. do říšského hraběcího stavu. Během 16. století pronikli mezi nejvýznamnější rodiny Moravského markrabství. Rod se rozdělil do mnoha větví. Do pobělohorského období přetrvaly tři rodové linie: valašskomeziříčská, která vymřela po meči v roce 1692, falkenberská, ta vymírá po meči v roce 1779 a velkolosinská. Po bitvě na Bílé hoře většina Žerotínů ztratila svůj majetek v konfiskacích. Rod Žerotínů vymřel v roce 1985.
Jan starší ze Žerotína se narodil v roce 1435 a zemřel roku 1499. Byl synem Bernarda starého z Žerotína a jeho manželky Doroty z Chrudichrom. Byl zakladatelem rodové moci a bohatství. Stejně jako jeho otec začal svou kariéru na válečném poli. V roce 1465 vykonával úřad královského purkrabí na hradě Edelštejně u Zlatých Hor. V letech 1475 – 1476 zastával úřad zemského hejtmana opavského knížectví a v letech 1480 – 1482 nejvyššího zemského sudího olomoucké cúdy. V roce 1480 byl povýšen do panského stavu. Byl třikrát ženatý. Jeho první žena pocházela z Říčan a z manželství se narodil syn Petr. Druhá manželka byla z rodu Rájeckých z Mírova. Toto manželství zůstalo bezdětné. Po třetí se oženil s Machnou z Nové Cerekve, dcerou Mikuláše Hejdy z Nové Cerekve, se kterou měl syny Jana, Viktorina, Jiříka, Bartoloměje a Bernarta a dceru Barboru.
Petr ze Žerotína zemřel v roce 1530. Byl nejstarším synem Jana staršího ze Žerotína a jeho první manželky. Petr se oženil s Markétou z Pernštejna, se kterou měl syny Bedřicha, Viléma, Přemyslava a Zikmunda.
Přemyslav I. (Přemek) ze Žerotína zemřel v roce 1558. Byl synem Petra ze Žerotína a jeho manželky Markéty z Pernštejna. Stal se zakladatelem pozdější losinsko-vízmberské (bludovské) větve. Oženil se s Kateřinou z Oseku-Rýzemberku. Z manželství se narodilo pět synů Petr II., Jan mladší, Boreš, Zikmund a Bedřich a dvě dcery Johanka a Magdaléna.
Bedřich ze Žerotína zemřel v roce 1568. Byl synem Přemyslava I. a jeho manželky Kateřiny z Oseku-Rýzemberku. Bedřich zemřel bez potomků.
Jan mladší ze Žerotína zemřel v roce 1608. Byl synem Přemyslava I. a jeho manželky Kateřiny z Oseku-Rýzemberku. Byl čtyřikrát ženatý. Jeho první manželkou se v roce 1558 stala Bohunka Berková z Dubé a Lipého, druhou pak v roce 1569 Marie Žampachová z Potštejna. Z druhého manželství se narodili synové Bedřich, Vilém, Bernard a Zdeněk. Po třetí se oženil v roce 1574 s Annou mladší Žabkovou z Limberka. Toto manželství zůstalo bezdětné. Čtvrtou manželkou se stala okolo roku 1585 Andělína Ryšánová z Modřic, se kterou měl syny Jana Jetřicha a Přemyslava II.
Jan Jetřich ze Žerotína se narodil v roce 1586 a zemřel roku 1645. Byl synem Jana mladšího ze Žerotína a jeho čtvrté manželky Andělíny Ryšánkové z Modřic. Před rokem 1612 se oženil s Kateřinou Žampachovou z Potštejna. Z manželství se v roce 1618 narodil syn Karel Zdeněk, který však v roce 1620 zemřel. Manželství již zůstalo bezdětně. Po smrti Jan Jetřicha zdědil majetek jeho mladší bratr Přemyslav II.
Přemyslav II. ze Žerotína se narodil v roce 1590 a zemřel roku 1652. Byl synem Jana mladšího ze Žerotína a jeho čtvrté manželky Andělíny Ryšánkové z Modřic. V roce 1617 se oženil s Annou Marií Sidonií Šlikovou, dcerou hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika. Z manželství se narodili tři synové Přemyslav III., Jan Jáchym a Karel Jindřich a pět dcer Judita Kateřina, Andělína Sibyla, Anna Marie, Anna Sidonie a Uršula Žofie.
Arcidiecéze olomoucká je římskokatolická arcidiecéze, která se nachází na území střední a severní Moravy. Její sídlo je v Olomouci. Správu provádí Arcibiskupství olomoucké. Olomoucké biskupství je považováno za nástupce moravsko-panonského arcibiskupství. Jeho vznik není přesně znám. Obnoveno však byla v roce 1063. V roce 1777 bylo povýšeno na arcibiskupství. Současným olomouckým arcibiskupem je Jan Graubner.
Rod Hrabovských z Hrabové je znám již od 13. století. Svůj přídomek přijali obce Hrabová v trenčínské župě.
Mikuláš Felcan z Hrabové byl uherský zeman, který na Moravu přišel okolo roku 1561. Vlastnil na Šumpersku tři vsi Bartoňov, Bohutín a Radomilov.
Bedřich Odkolek z Oujezdce zemřel v roce 1595 bezdětný. Pocházel z vladyckého rodu.
Jan Šembera z Boskovic se pravděpodobně narodil někdy okolo roku 1543, přesné datum není známo, a zemřel v roce 1597. Byl synem Václava Bučovického u Boskovic a jeho druhé manželky Marie, rozené Žabkovny z Lemberka. V mládí jeho sociální prostředí formovala sňatková politika jeho otce a později bratra Albrechta. Své dětství trávil se svými sourozenci na zámku v Bučovicích. V době úmrtí jeho otce mu bylo pouhých jedenáct let a poručnictví nad ním převzal jeho starší bratr Albert, který mu byl po celý svůj život nejen bratrem, ale i přítelem a rádcem. Jan Šembera se na rozdíl od svého bratra nezajímal o státnické záležitosti. V letech 1590 – 1592 se i přesto pravidelně účastnil zemských sněmů. Zastával také úřad truksasa a rady císaře Rudolfa II., a díky tomu formálně patřil k jeho dvoru. Stejně jako netíhl k politice, nezajímala ho ani vojenská služba. Nejraději se věnoval zábavám a radovánkám. Miloval honbu, jízdu na koni, střelbu, šerm a také dvoření se krásným dámám. Miloval také umění, ale byl i vzdělaný. Ovládal několik jazyků. Byl však také výtržník, o čemž svědčí několik zápisů v pohonných knihách. Po smrti Jana Třebovského z Boskovic se stal jediným mužským potomkem rodu z Boskovic. Jan Šembera byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1569 a jeho manželkou se stala Sidonie, dcera Jáchyma, hraběte Šlika. Toto manželství zůstalo bezdětné. Jeho druhou manželkou se v roce 1575 stala Anna Krajířová z Krajku. Z tohoto manželství se narodily dcery Anna a Kateřina. Ke konci života byl velmi nemocný. Zemřel 30. dubna 1597 a byl pochován v minoritském kostele v Brně.
