Bařice a
BAŘICE
Bařice leží 6 km jihovýchodně od Kroměříže. Obec je tvořena dvěma samostatnými částmi, Bařice a Velké Těšany, které byly administrativně spojeny v roce 1960 do jednoho správního celku Bařice – Velké Těšany. Název obce vznikl pravděpodobně podle okolní bažinaté krajiny. Dříve se bažinám říkalo bařiny. Bařicemi protéká Bařický potok, který jihozápadně od obce ústí do říčky Trňák. Území obce bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí nález střepů z pohanského pohřebiště. Poprvé je obec připomínána v roce 1220, kdy byla majetkem Velehradské kláštera. V roce 1228 je Velehradský klášter prodal Olomouckému biskupství. V roce 1340 seděl v Bařicích panoš Otánek. Ten však pro své zločiny přišel o veškerý majetek a ves připadla Ješkovi z Rymic. V roce 1389 držel Bařice Jiří Mazanec z Bařic jako léno olomouckého biskupství. V roce 1406 sídlil v Bařicích Michal z Morkovic a Bařic. V roce 1460 jsou zmiňováni Jan a Mikuláš z Bařic. V letech 1465 – 1467 držela manství v Bařicích Hedvika Morkovská z Bařic. V roce 1497 se po Bařicích píše Čeněk z Bařic, syn Jana z Bařic. V roce 1481 se po Bařicích psal Jan Chudobín. V roce 1510 je zmiňován v zápisu do zemských desk Havel Chudobín z Bařic. V roce 1525 zde žil Petr Bařický z Bařic. V roce 1545 bylo bařické léno připojeno k sousednímu těšnovickému. V roce 1592 byly Bařice prodány rytířem Kamenovským městu Kroměříž a staly se samostatnou poddanskou městskou obcí.
Farou a školou příslušely Bařice do Těšnovic. Škola byla v Bařicích vybudována až v roce 1898. V letech 1906 – 1907 byly postaveny silnice směrem na Střížovice a Velké Těšany. V roce 1931 byla do Bařic zavedena elektrika. V roce 1934 byl v obci vybudován vodovod a v roce 1936 kanalizace. První telefon se v obci objevil v roce 1941 na obecním úřadě a ve škole.
Tvrz
V roce 1228 je v Bařicích zmiňována tvrz, která byla dokonale obehnána valem a příkopem, který se v případě nebezpečí napustil vodou z blízkého potoka. Tvrz stávala asi 500 m od středu obce v lokalitě zvané Rybníček. Z roku 1453 pochází záznam o prodeji tvrze a dvora za 300 hřiven stříbra. V letech 1573 – 1590 je tvrz uváděná již jako pustá. Zanikla nejpozději po roce 1545, kdy bylo bařické panství připojeno k sousednímu těšnovickému. Dodneška se tvrz nedochovala. Poslední zbytky byly rozvezeny na stavbu silnice v roce 1872. Zůstaly jen základ tvrze.
Vlastníci
Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter, který leží na východním úpatí Chřibů v obci Velehrad. Založen byl na počátku 13. století moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem na podnět Jindřicha Vítkovce z Prčice a Hradce a biskupa Roberta. Byl pojmenován po vesnici Veligradu, dnešní Staré Město u Uherského Hradiště. Vysvěcen byl 27. listopadu 1228 olomouckým biskupem Robertem. Je vybudován v pozdním románském slohu s vlivem rané gotiky. V lednu 1421 byl vypálen moravskými husity. K obnovení došlo až v letech 1587 – 1592. V roce 1623 byl zpustošen vojskem sedmihradského knížete Gábora Bethlena a v roce 1626 byl opětovně poničen za vpádu povstalců z Valašska. V letech 1629 – 1635 provedl raně barokní přestavbu opat Jan Greifengels z Pilsenburku. V roce 1681 klášter vyhořel. V letech 1685 – 1735 byl opraven a získal současnou podobu. V roce 1784 byl klášter zrušen. V současné době patří jezuitům, kteří z něj spravují poutní místo a celou farnost Velehrad. Klášter a jeho bazilka představují nejvýznamnější poutní místo v Česku. Klášter je nositelem velmi staré duchovní tradice, která sahá až do 9. století, kdy na Moravu přišli slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj. Význam poutního místa Velehrad nespočívá v místním, ale v myšlenkovém vztahu k středisku apoštolské působnosti slovanských věrozvěstů. Každoročně se zde koná Národní pouť na Velehradě.
Olomoucké biskupství je považováno za nástupce moravsko-panonského arcibiskupství. Jeho přesný vznik není znám. V roce 1063 bylo obnoveno v návaznosti na starší tradici moravských biskupů, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, který existoval v letech 880 – 885. Po Metodějovi nastoupil biskup Wichting, který v roce 890 z Velké Moravy odešel. V roce 1777 bylo povýšeno na arcibiskupství. Olomoučtí biskupové pro svou potřebu a za reprezentačním účelem vybudovali v Kroměříži hrad, který byl později renesančně a barokně přestavěn. V současné době je sídlem úřadu arcibiskupství olomouckého Arcibiskupský palác v Olomouci. Pravomoc olomouckých biskupů se vztahovala na celou Moravu, to bylo zárukou její jednoty v důležité církevně politické sféře.
Panoš Otánek napáchal velké škody na biskupském majetku, vyloupil kostel v Kroměříži, oloupil kroměřížské židy, zakládal požáry a loupil. Kroměřížským biskupem byl třikrát předvolán před soud, ale ani jednou se nedostavil, a proto propadl svým životem a byl mu sebrán veškerý majetek. Otánek byl ženatý s Kateřinou, se kterou měl syny Petra, Soběna a Jaroslava.
Ješek z Rymic
Jiří Mazanec z Bařic
Michal z Morkovic a Bařic
Jan a Mikuláš z Bařic získali v roce 1460 od Jiřího z Poděbrad za zásluhy ve válkách s Matyášem v léno krakovské panství.
Hedvika Morkovská z Bařic byla manželkou Oneše Morkovského ze Zástřizl.
Čeněk z Bařic byl synem Jana z Bařic.
Jan Chudobín z Bařic
Havel Chudobín z Bařic byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Klára ze Špraňku, druhou pak Alžběta z Lipultovic.
Petr Bařický z Bařic
Rytíř Kamenovský
Město Kroměříž leží na řece Moravě při jihozápadním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Původní název osady zněl Kroměžir. Název byl odvozen od osobního jména Kroměžir. Ve středověku se zde nacházel brod přes řeku Moravu a křížily se tu Jantarová a Solná stezka. Kolem roku 1263 založil město olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka. Olomoučtí biskupové zde vybudovali reprezentativní letní sídlo a přemístili sem část samosprávy diecéze. V 17. století se město stalo kulturním centrem Hané a celé střední Moravy. Pro svůj velký kulturní význam získala Kroměříž přezdívku hanácké Athény.
ODKAZY
https://www.barice-velketesany.cz/obec/historie-obci/historie-obce-barice/strucna-historie-baric/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%99ice-Velk%C3%A9_T%C4%9B%C5%A1any
https://www.pamatky-vm.cz/Pamatky/zanikle-tvrze.php?nazev=barice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velehradsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter
https://cs.wikipedia.org/wiki/Arcidiec%C3%A9ze_olomouck%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1ni_ze_Z%C3%A1st%C5%99izl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE
František Spurný a kol.; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a v Slezsku (Kniha 2 – Severní Morava)
