Barchůvek a
Barchůvek
Barchůvek je část obce Měník v okrese Hradec Králové. Leží asi 1 km východně od Měníka 1,5 km od Barchova. Barchůvek je také název katastrálního území o rozloze 1,88 km2. Své jméno získala vesnička podle starší a větší obce Barchov. V polovině 16. století se pro rozlišení začaly obce nazývat Velký a Malý Barchov. V 17. století se pak obci začalo říkat Malý Barchůvek a od roku 1921 nese současné jméno. Dobově se také Barchůvku říkalo Barkovek nebo Barchovek. První zmínka o Barchůvku pochází z roku 1454. Do roku 1595 patřil Barchůvek k panství Barchov. V roce 1454 byly majiteli panství Barchov Petr z Barchova a jeho sestra Hedvika. Ti zboží prodali Václavu z Nestajova a Žehušic. V roce 1491 od něj panství koupil Vilém z Pernštejna. Vilém zboží prodal Bohuňkovi Dobřenskému z Dobřenic. Po Bohuňkově smrti v roce 1517 se stal majitelem statku Mareš Dobřenský z Dobřenic. V roce 1550 se ujímá správu majetku Marešův syn Jiří Dobřenský z Dobřenic. Po vyplacení svých bratrů sestává jediným majitelem panství. V roce 1562 věnoval barchovskou tvrz, dvůr a ves s vesničkou Barchůvek své manželce Zdeně Chvalkovské z Hustířan. V roce 1595 se majitel vesnice Barchůvku stává Felix Šťastný Panský ze Střezetic, který byl v roce 1624 za účast na stavovském povstání odsouzen k manství a Barchůvek získává za 2333 kop grošů Jan Karel König. V roce 1627 koupil Barchůvek Matěj Jeník Zásadský z Gamsendorfu. Po jeho smrti zdědil Barchůvek jeho syn Karel Ladislav Jeník Zásadský z Gamsendorfu. V letech 1654 – 1690 vlastní Barchůvek rytíř Jan Ctibor Jeník Zásadský z Gamsendorfu. Později drželi vesničku Barchůvek Vančurové z Řehnic. Jiří Jindřich vystavěl zámeček. Po něm získal Barchůvek Jan Rudolf Vančura z Řehnic. Po smrti Jana Rudolfa v roce 1718 zdědil panství jeho syn Jiří Jan Vančura z Řehnic a po něm jeho bratr Václav Rudolf Ferdinand Vančura z Řehnic. Po jeho smrti pak připadl majetek jeho synovi Antonínu Karlovi. V roce 1774 vlastnila ves se zámkem statkem a pivovarem Anna z Ehrenberku. Ta zboží v roce 1780 prodala Dr. Janu svobodnému pánu Obyteckému z Rabenhauptu. V roce 1790 vlastnil Barchůvek Jan Babtista Burghardt Obytecký z Rabenhauptu a po jeho smrti od roku 1809 jeho syn Jan Nepomuk Burghardt Obytecký z Rabenhauptu. V roce 1835 zdědil majetek syn Jana Nepomuka Leopold Burghardt Obytecký z Rabenhauptu. V roce 1844 koupil statek Jan Thun-Hohenstein. Ten jej v roce 1852 prodal, za 66 000 zlatých manželům Prokopu a Anně Urbanovým. V roce 1872 koupil statek za 165 000 zlatých Gustav z Dürenfeldu. Od něj jej koupil v roce 1875 za 94 000 zlatých Antonín Milner. Od roku 1880 vlastnil statek Václav A. Fišer. V roce 1910 jej získali manželé Jaroslav a Marta Tichých. V roce 1919 při první pozemkové reformě získal nemovitosti v Barchůvku Bohumil Malotín. V roce 1948 byl Malotínův majetek znárodněn a získaly jej Československé státní statky.
V roce 1788 bylo v Barchůvku dvacet pět domů, ve kterých bydlelo sto šedesát čtyři obyvatelé. V roce 1849 se stal Barchůvek samostatnou politickou obcí. V roce 1921 měla vesnice již čtyřicet devět domů a dvě stě sedmdesát šest obyvatel. V roce 1933 byl do obce zaveden elektrický proud. Za německé okupace se obec jmenovala Klein-Barchau. 1. ledna 1976 se stal Barchůvek součástí Měníku. V roce 2001 zde trvale žilo 84 obyvatel.
Tvrz
Vodní tvrz vznikla na přelomu 16. a 17. století a zanikla v roce 1690, kdy byl na jejím místě vystavěn zámeček. Prvním známým vlastníkem tvrze byl Felix Šťastný Panský ze Střezetic.
Zámek
Raně barokní zámeček dal vystavět v roce 1690 Jiří Jindřich Vančura z Řehnic na místě bývalé vodní tvrze. Jednalo se o jednopatrovoubudovu obdélného půdorysu se silně přesunutým středním rizalitem a cibulovou věžičkou. Zámeček byl kryt šindelovou mansardovou značně přesahující střechou. Stála u něj mnohoúhelníková uzavřená kaple sv. Anny. Zámeček byl v roce 1911 z důvodu ohrožení sesutím zbourán. Dnes na jeho místě stojí velká secesní vila s věží.
