Barchov d

21. 4. 2022

Stránovští ze Sovojovic byl český vladycký rod, který pocházel ze Sovojovic u Brandýsa nad Labem. První zmínka o něm pochází z 15. století, kdy Jaroš získal hrad Stránov u Mladé Boleslavi. Odtud také přídomek rodu Stránovští. Rod vymřel v roce 1617, ale nepřímá linie s přídomkem Sojovský žije dodnes.

Markvart Stránovský ze Sovojovic zemřel v roce 1617. Byl posledním členem rodu Stránovkých ze Sovojovic.

Smil Ostromiřský z Rokytníka byl ženatý s Evou Ostromiřskou z Rokytníka. V roce 1626 byl hejtmanem v Byšicích.

Kašpar z Belvic a z Nostic byl synem Jiříka Belvice z Nostic a jeho manželky Anny ze Štampachu. Pro svou víru odešel po Bílé hoře do exilu. Byl ženatý s Annou Marií Robmhapovnou ze Suché.

Eva Kateřina Ostromiřská z Rokytníka, rozená Vrchotická z Loutkova,byla manželkou Smila Ostromiřského z Rokytníka. Po smrti Smila se znovu provdala za jistého Majera.

Odkolkové z Újezdce se psali také jako z Oujezdce nebo z Újezda. Byl to český vladycký rod, který je doložený již ve 14. století., Svůj přídomek převzali po vesnici Újezdec u Mladé Boleslavi. Prvním písemně doloženým členem byl Mikuláš, který je zmiňován v roce 1398 jako držitel Nasedlnice. V 16. století byli někteří členové rodu doloženi jako drobní vlastníci statků v severních a středních Čechách, jsou zmiňováni také na Moravě a Slezsku. V roce 1680 byl rod povýšen stavu svobodných pánů a byl jim polepšen erb. V 17. století se rod rozdělil na dvě větve českou, jejímž zakladatelem byl Vilém Jindřich Odkolek a rakouskou, kterou založil jeho bratr Jan Burian. Česká větev vymřela na začátku 19. století, rakouská žila ještě v druhé polovině 19. století.

Vilém Jindřich Odkolek z Újezdce se narodil okolo roku 1610 a zemřel v roce 1681. Byl synem Vladislava Odkolka z Újezdce a jeho manželky Salomeny Odkolkové ze Mnétic. Po své babičce pocházel z rodu Vartenberků. V roce 1636 zastával úřad smiřického hejtmana, v roce 1644 lichtenštejnského regenta, poté královského rady, soudce komorního soudu a vrchního ředitele nad královskými statky. V roce 1659 se stal hejtmanem Královehradeckého kraje. V roce 1680 byl povýšen do panského stavu a byl mu polepšen erb o uprázdněný znak Vartenberků. Za manželku si vzal Alžbětu Polyxenu, roz. Hornatecká z Dobročovic, se kterou měl syny Karla Františka, Albrechta Ladislava, Rudolfa Jindřicha, Viléma Františka, Jaroslava Šťastného, Ferdinanda Maxmiliána a Leopolda Arnolta.

Rašínové z Rýzmburka byli starý český vladycký rod, který byl povýšen do panského stavu. Svůj přídomek odvozoval od hradu Rýzmburk na Náchodsku. První zmínka o rodu pochází ze 14. století, kdy se členové spojili s králem v boji proti panské jednotě. Rod držel statky ve východních Čechách.Koncem 16. století se rod rozdělil do tří větví. V 18. století po rodu mizí stopy.

Jan Ferdinand Rašín z Rýzemburka

Marie Alžběta Schaffgotschová rozená Valdštejnová, se narodila v roce 1675 a zemřela roku 1748. Byla dcerou Bertolda Viléma z Valdštejna. Provdala se za Jana Arnošta Antonína Schaffgotsche, majitele panství Kynast. Z manželství se narodili synové Václav, Arnošt Vilém, Josef Vilibald a Berthold a dcery Marie Barbora.

Marie Magdalena Rörichová z Kleinberka a Puteany měla syna Petra Antonína Röricha z Kleinberka.

Petr Antonín Rörich z Kleinberka byl synem Marie Magdaleny Rörichové z Kleinberka a Puteany.

Anna Barbora Malovcová z Malovic zemřela v roce 1728. Byla manželkou Kryšotofa Norberta Voračického z Paběnic.

Kryštof Norbert Voračický z Paběnic byl druhým synem svobodného pána Kryštofa Karla Voračického z Paběnic a jeho druhé manželky Anny Markéty Kostomlatské z Vřesovic. V roce 1716 vstoupil do státních služeb. Po dobu 35 let zastával úřad hejtmana Hradeckého kraje. Po finanční stránce se mu nevedlo dobře a některá zděděná panství byl nucen prodat. Vlastnil hodnotnou knihovnu, kterou přestěhoval na svůj statek Barchov. V roce 1740 byl však nucen prodat z finančních důvodů i ten. Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Barbora Malovcová z Malovic. Po její smrti se v roce 1728 znovu oženil s Marií Magdalenou Alsterlovou z Astfeldu. Měl syna Antonína Josefa.

Anna Josefa Libštejnská z Kolovrat, rozená Colloredo-Waldsee

Sosnovcové z Vlkanova pocházeli z rozrodu rodu z Vlkanova, který se rozšířil do mnoha částí české země. Patřili sem Vlkanovští, Cvokové, Prefátové a především Sosnovcové. Sosnovcové přišli ke svému majetku z darů Jiřího z Poděbrad, které dostali jako odměnu za jejich činy v armádě. Po bitvě na Bílé hoře o část svého majetku přišli. V roce 1763 byl rod povýšen do panského stavu. V Čechách je rod připomínán do druhé poloviny 19. století.

Josef Pertold Sosnovec z Vlkanova měl syna Jana Josefa.

Josef Jan Sosnovec z Vlkanova byl synem Josefa Pertolda Sosnovce z Vlkanova. V roce 1763 byl povýšen do stavu svobodných pánů.

František Ignác Carmina

Ferdinand Laufberger z Bergenheimu

Magdalena Laufbergerová z Bergenheimu

Andreas Schick pocházel ze starého slezského rodu z Opolska.

Teresie Kinská měla syna Jana Kinského.

Jan Kinský byl synem Teresie Kinské.

Josef Černín

Václav Teuchert byl v letech 1862 - 1879 ředitelem a prokuristou cukrovaru v Syrovátkách. Měl syna Maxe.

Max Teuchert byl synem Václava Teucherta.

Božena a Alois Řehákovi

František Čáp

Kateřina Picková

Ing. Rudolf Picka

MUDr. Bedřich Picka

Jaroslav Souček společně se svou manželkou zakoupil zchátralý zámek Barchov. Jejich původním záměrem bylo koupit pouze zemědělskou půdu, která k zámku patřila. Zámek dostali jako „bonus“. Jejich vizí se stala oprava zámku a přilehlých hospodářských budov do stavu, aby se daly využívat. S vervou se pustili do opravy zámku, a jejich plánem je, uvést jej do stavu, kdy by mohl být otevřen veřejnosti. Pan Souček spolupracuje s památkovým úřadem v Jaroměři a plánuje zušlechtit také přilehlou zámeckou zahradu.

C. k. Invalidovna v Praze byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731 – 1737 pro ubytování válečných invalidů. Invalidovna stojí v Karlíně na bývalých pozemcích řádu Křížovníků s červenou hvězdou, kterým se také říkalo špitální bratři. Místo se proto nazývalo Špitálsko nebo Zábransko, protože stálo za městskou bránou. Během 16. století zde byl vybudován špitál s chudobincem, hřbitovem a kostelem Obrácení svatého Pavla. Za třicetileté války byl však špitál i kostel zničen. Po svém obnovení byl během Josefínských reforem koncem 18. století definitivně zrušen. Opuštěný kostel byl v roce 1831 zbořen. O založení Invalidovny se zasadil hrabě Petr Strozzi, který padl v roce 1664 v bitvě s Turky. Ve své závěti z 3. srpna 1658 však ustanovil založení vojenské invalidní nadace Petra hraběte Strozziho, ve které měli být vydržováni invalidé, kteří by žili po službách válečných v Hořicích. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732. 17. května 1737 však byla stavba přerušena, protože došly nadační finance. Po smrti iniciátora celého podniku Karla VI. v roce 1740 se stavba definitivně zastavila. Stojící část Invalidovny byla upravena do podoby, ve které mohla alespoň částečně zastat funkci původně plánovaného komplexu. Byla sem přesunuta nemocnice, krámky i dílny a místo kostela byla v refektáři zřízena kaple sv. Kříže s dřevěnou kazatelnou. Invalidovna byla malým, uzavřeným světem, kde vládla vojenská disciplína. V prvních letech své existence byla pod správou pražského arcibiskupa a bylo zde ubytováno dvě stě invalidů. V roce 1750 za vlády Marie Terezie byla Invalidovna předána pod správu státní komise invalidní. V roce 1925 bylo v části Invalidovny zřízeno vojenské muzeum a pro invalidy v letech 1933 – 1934 postavena nová invalidovna v Hořicích v Podkrkonoší. V roce 2018 získal budovu Národní památkový ústav. V areálu by měla vzniknout expozice věnovaná historii Invalidovny, výstavní prostory by zde měly naleznout i další kulturní instituce.

Pozemková banka se zabývala obchody s pozemky a zemědělskými úvěry. V roce 1927 pro špatné hospodaření s finančními prostředky zkrachovala.

ODKAZY

https://cs.wikipedia.org/wiki/Odkolkov%C3%A9_z_%C3%9Ajezdce

https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/zamek_barchov20100315.html

https://www.barchov.cz/historie-1623/

https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/oprava-zamku-v-barchove.A120528_1784316_hradec-zpravy_kvi

http://www.zamekbarchov.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDehu%C5%A1i%C4%8Dt%C3%AD_z_Nestajova

https://www.historiekekave.cz/clanky/albrechtice-nad-orlici/albrechtice-nad-orlici-d.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dob%C5%99en%C5%A1t%C3%AD_z_Dob%C5%99enic

https://leporelo.info/belvicove-z-nostic

https://cs.wikipedia.org/wiki/Odkolkov%C3%A9_z_%C3%9Ajezdce