Bakov b

Libštejnští z Kolovrat byli jednou z větví rodu Kolovratů. Koncem 14. století získala tato větev Kolovratů hrad Libštejn a přijala podle něj svůj přídomek. Za zakladatele rodu je považován Albrecht I. mladší.

Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat se narodil v roce 1655 a zemřel roku 1716. Byl synem hraběte Františka Karla I. Libštejnského z Kolovrat a jeho manželky Magdaleny Ludmily, rozené z Oppersdorfu. V dětství mnoho cestoval se svojí matkou, čímž získával cenné zkušenosti. Velkým příkladem mu byl také jeho otec, který byl diplomatem. Pravděpodobně jeho zásluhou si jej Leopold I. vybral do svých diplomatických služeb. Své studium začal v sedmi letech na církevní škole a později pokračoval na jezuitském gymnáziu. Vyšší studium absolvoval pravděpodobně na právnické fakultě. Poté se vydal na kavalírskou cestu, která trvala pět let. Navštívil na ní Itálii a další země. Plynně ovládal němčinu, latinu, italštinu, francouzštinu a španělštinu. Po návratu zastával úřad apelačního rady. V roce 1686 byl jmenován členem říšské dvorské rady. V roce 1688 se stal mimořádným vyslancem v Madridu, v roce 1690 pak u kurfiřta v Kolíně nad Rýnem. Svou diplomatickou kariéru zakončil v letech 1693–1694 jako řádný vyslanec u braniborského kurfiřta v Berlíně. V roce 1712 získal Řád zlatého rouna. Poprvé se oženil s Johankou Magdalenou rozenou hraběnkou Hrzánovou z Harasova, se kterou měl syna Františka Karla. Po smrti Johanky Magdaleny v roce 1685 se oženil znovu. Jeho druhou ženou se stala Marie Magdalena Slavatová z Chlumu a Košumberka. Z manželství se narodil syn Norbert Vincenc a dcera Marii Markétu, která však zemřela v dětství.

Norbert Vincenc Libštejnský z Kolovrat se narodil v roce 1696 a zemřel roku 1727. Byl synem Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat a jeho druhé manželky Marie Magdaleny Slavatové z Chlumu a Košumberka. Zastával úřady královského místodržícího a apelačního rady. Oženil se s Marií Annou hraběnkou z Althanu. Z manželství se narodily čtyři děti, synové František Karel Josef, Jan Nepomuk a Vincent Norbert a dcera Eleonora Magdalena. Norbert Vincenc zemřel předčasně, což způsobila jeho nadměrná obezita.

Kinští z Vchynic a Tetova je starý český rytířský rod, který byl postupně povýšen do panského, hraběcího a knížecího stavu. Jeho prvopočátky spadají do 13. století. Rodová historie je velmi dlouhá. Zprvu se jednalo o nevýznamný šlechtický rod. Teprve po třicetileté válce se rod dočkal výraznějšího mocenského a finančního vzestupu. Prvním písemně doloženým předkem je Bohuslav z Žernosek, který zemřel v roce 1282. V roce 1307 přijal rod přídomek podle tvrze Vchynice na Litoměřicku, kterou vlastnil. Okolo roku 1350 se rod rozdělil do několika větví. Za hlavní se považuje linie, která držela Vchynice.Jméno Kinský vzniklo z původního jména Wchynský. Počátkem 17. století byl rod povýšen do stavu říšských hrabat a v 18. století jedna z větví do stavu knížecího. V 18. století patřil rod k přední středoevropské aristokracii.

Filip Josef Kinský se narodil v roce 1700 a zemřel roku 1749. Byl synem Václava Norberta Oktaviána Kinského a jeho druhé manželky Marie Anny Terezie z Nesselrode na Ereshoven. Protože v době, kdy zemřel jeho otec, byl nezletilý, stal se jeho poručníkem jeho bratr Štěpán Vilém Kinský. Po studiu absolvoval Filip kavalírskou cestu, na které studoval mimo jiné také v Leidenu. Po návratu započala za podpory prince Evžena Savojského, přítele rodiny Kinských, jeho rychlá kariéra státního úředníka. V roce 1721 byl jmenován císařským komořím a radou apelačního soudu. V roce 1723 se zúčastnil pražské korunovace Karla VI. českým králem. Od roku 1724 byl členem sboru místodržících Českého království a aktivním členem komerčního kolegia Českého království. V roce 1727 se stal císařským tajným radou a viceprezidentem apelačního soudu. V letech 1728 a 1736 zastával úřad císařského vyslance ve Velké Británii. V roce 1731 byl jmenován členem Královské společnosti a v roce 1732 z postu mimořádného vyslance povýšil na stálého velvyslance. V roce 1736, kdy se vrátil z Velké Británie, byl jmenován místokancléřem Českého království. V letech 1738 – 1745 zastával úřad nejvyššího kancléře. Od roku 1738 byl zároveň členem Tajné konference s titulem státního a konferenčního ministra. Od roku 1740 patřil k nevlivnějším poradcům Marie Terezie. V roce 1744 obdržel Řád zlatého rouna. Okolo roku 1744 byl pověřen řízením finančních záležitostí dědičných zemí.V letech 1745 – 1747 zastával úřad prezidenta Bankovní dvorské deputace. V roce 1747 rezignoval na všechny funkce a odešel do soukromí. Filip Josef se v roce 1722 oženil s hraběnkou Marií Karolínou Bořitovou z Martinic, dcerou diplomata a neapolského místokrále Jiřího Adama II. hraběte Bořity z Martinic. Z manželství se narodilo osm dětí, synové František Karel, Karel Josef, František Oldřich a Jan Josef a dcery Marie Josefa, Marie Anna, Marie Tereza a Marie Antonie. Filip Josef zemřel ve svých čtyřiceti osmi letech a byl pohřben v kostele sv. Salvátora v Praze.

Jan Josef Maxmilián Kinský se narodil v roce 1734 a zemřel roku 1790. Byl synem Filipa Josefa Kinského jeho manželky Marie Karolíny hraběnky Bořitové z Martinic. V roce 1758 se oženil s Marií Terezií z Auerspergu. Z manželství se narodil syn Bedřich Josef a dcera Marie Franziska.

František Oldřich Kinský se narodil v roce 1726 a zemřel roku 1792. Byl synem Filipa Josefa Kinského a jeho manželky Marie Karolíny hraběnky Bořitové z Martinic. Svou kariéru začal ve státních službách, později vstoupil do armády. V roce 1757 získal hodnost majora, v roce 1755 plukovníka, v roce 1758 se stal rytířem řádu Marie Terezie, v roce 1759 byl povýšen na polního podmaršálka a v roce 1761 se stal majitelem pluku. V roce 1765 získal titul komtur řádu Marie Terezie, v roce 1766 povýšil na polního zbrojmistra, roku 1767 získal úřad tajného rady a v roce 1771 byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Svou vojenskou kariéru zakončil v hodnosti polního maršálka, kterou získal v roce 1778. V roce 1779 odešel do výslužby a pobýval na svých statcích v Čechách. Jako hlavnímu představiteli rodu mu náležela čestná hodnost dědičného nejvyššího dvorského hofmistra Českého království, která byla Kinským udělena v roce 1719. V roce 1749 se oženil s princeznou Marií Sidonií von Hohenzollern-Hechingen. Z manželství se narodili tři synové. Dospělosti se však dožil pouze Josef Arnošt.

Josef Arnošt Kinský se narodil v roce 1751 a zemřel roku 1798. Byl synem Františka Oldřicha Kinského a jeho manželky Marie Sidonie z Hohenzollern-Hechingenu. Po studiu nastoupil politickou kariéru. V roce 1767 získal úřad císařského soudce, v roce 1772 se stal skutečným komorníkem, v roce 1774 vládním radou Rakouského arcivévodství a v roce 1775 císařským radou. V roce 1792 se po smrti svého otce vzdal své pozice ve státní správě a věnoval se svým panstvím. Jako mecenáš podporoval hudebního skladatele Pavla Vranického a další moravské a české hudebníky ve Vídni. V roce 1777 se oženil s hraběnkou Marií Rozálií Harrachovou z Rohrau a Thannhausenu. Z manželství se narodily čtyři děti Marie Sidonie, Marie Rozálie, Ferdinand a František Josef.

Ferdinand Jan Kinský se narodil v roce 1781 a zemřel roku 1812. Byl synem Josefa Arnošta a jeho manželky Marie Rozálie hraběnky Harrachové. V sedmnácti letech, po smrti svého otce, se stal majorátním pánem veškerého majetku. V roce 1809 vstoupil v hodnosti kapitána pěchoty do zeměbrany. Za své úspěchy v bitvách byl vyznamenán vojenským řádem Marie Terezie a povýšen do hodnosti podplukovníka. V roce 1811 pak získal hodnost plukovníka. Spolu s Josefem Františkem z Lobkowicz a arcivévodou Rudolfem byl velkým mecenášem Ludwiga van Beethovena. Oženil se s Marií Karolínou von Kerpen, se kterou měl syny Rudolfa, Hermanna a Josefa. Zemřel v roce 1812 ve věku pouhých třiceti let.

Rudolf Kinský se narodil v roce 1802 a zemřel roku 1836. Byl synem Ferdinanda Jana Kinského a jeho manželky Marie Karolíny von Kerpen. V době smrti jeho otce mu bylo pouhých deset let. Po studiu nastoupil kariéru u dvora jako úspěšný diplomat ve službách císaře Františka I. Zastával úřady císařského tajného rady, komořího a rakouského vyslance v Turíně a Parmě. Byl také českým vlastencem, a jako takový nechal zpřístupnit pro veřejnost skalní svět v Českém Švýcarsku okolo Jetřichovic. Pomáhal také založit Matici českou a přispíval na vydávání jejich knih. Od roku 1824 podporoval Vlastenecké, dnes Národní, muzeum v Praze. V roce 1825 se oženil s hraběnkou Vilemínou Alžbětou Colloredo- Mansfeld. Z manželství se narodilo pět dcer: Marie Karolina, Anna, Vilemína Alžběta, které se však nedožily dospělého věku, opět Marie Karolína a Rudolfina Karolína a syn Ferdinand Bonaventura. Rudolf Kinský náhle zemřel v roce 1836, když se v kasárnách v Linci nakazil tyfem.

Ferdinand Bonaventura Kinský se narodil v roce 1834 a zemřel roku 1904. Byl synem Rudolfa Kinského a jeho manželky Vilemíny Alžběty Colloredo-Mansfeld. V době smrti svého otce mu byl pouhý jeden rok, proto se správy majetku ujala jeho matka. V roce 1856 byl jmenován c. k. komořím a zároveň převzal správu nad svým dědictvím. Sloužil také krátký čas v armádě, kde dosáhl hodnosti rytmistra. V roce 1861 se stal dědičným členem Panské sněmovny rakouské říšské rady. V roce 1863 se stal c. k. tajným radou. V letech 1866 – 1870 byl poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Byl milovníkem parforsních honů a sportovního jezdectví. Stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se poprvé běžela v roce 1874. V roce 1873 získal Řád zlatého rouna. V roce 1856 se oženil s princeznou Marií Josefou z Lichtenštejna. Z manželství se narodilo sedm dětí. Synové Karel, Rudolf a Ferdinand a dcery Vilemína, Františka Marie, Alžběta Vilemína a Marie Klotylda.

Karel Kinský se narodil v roce 1858 a zemřel roku 1919. Byl prvorozeným synem Ferdinanda Bonaventury Kinského a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna. Ve Vídni absolvoval Skotské gymnázium a poté pokračoval na Vídeňské univerzitě. Od roku 1881 dlouhodobě působil v diplomatických službách. V letech 1897 – 1898 byl velvyslaneckým radou ve Vatikánu a v letech 1898 – 1903 v Petrohradu. V letech 1903 – 1904 působil jako diplomatický rada velvyslanectví v Paříži. Zde také svou diplomatickou kariéru v roce 1904 zakončil a vrátil se do Čech, kde převzal po smrti svého otce rodový majetek. Od roku 1904 byl také dědičným členem Panské sněmovny. Karel hovořil plynně německy, česky, anglicky, francouzsky a částečně i rusky. Stejně jako jeho otec byl velkým milovníkem koní, a proto velmi často pobýval v Anglii, kde v roce 1880 navštívil poprvé s císařovnou Alžbětou dostihy. Již v roce 1883 vyhrál tamější proslulý závod Grand National. Po smrti svého otce v roce 1904 zdědil rozsáhlý rodový majetek. Za první světové války dobrovolně vstoupil do armády, ale s podmínkou, že nebude bojovat proti Británii. Karel se v roce 1895 oženil s Alžbětou hraběnkou Wolf-Metternich zur Gracht. Manželství však zůstalo bezdětné. Po Karlově smrti v roce 1919 zdědil veškerý majetek jeho mladší bratr Rudolf Ferdinand.

Rudolf Ferdinand Kinský se narodil v roce 1859 a zemřel roku 1930. Byl synem Ferdinanda Bonaventury Kinského a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna. U I. pluku Císařských dragounů absolvoval vojenskou službu a stal se poručíkem v záloze. Později byl povýšen na nadporučíka. Po otci zdědil rozsáhlý majetek. Po vyhlášení československé republiky přišel nejen o šlechtický titul, ale také z důvodu pozemkové reformy o část pozemků. Stejně jako jeho otec měl i on zálibu v jízdě na koni a choval lipicánské koně. Účastnil se mnoha dostihových závodů, nejen doma, ale i v Anglii. Byl také horlivým hasičem. V roce 1881 se oženil s Marií hraběnkou Wilczekovou. Z manželství se narodilo šest dcer, Gabriela Josefa, Marie Anna, Emma, Wilhemina, Rosse Maria a Terezie Maria. Rudolf Ferdinand Kinský zemřel 13. března 1930 a po jeho smrti se většina jeho rodiny odstěhovala do rakouského zámku Kremsegg v Kremsmünsteru. Majetky v Čechách získal syn jeho mladšího bratra Ferdinanda Vincenca Oldřich Ferdinand.

Oldřich Ferdinand Kinský se narodil v roce 1893 a zemřel roku 1938. Byl synem Ferdinanda Vincenca Kinského a jeho manželky Aglaji Auerspergové. Byl československým občanem německé národnosti a významným představitelem Sudetoněmecké strany. V roce 1939 působil v neprospěch československé republiky. Jeho koníčkem byly automobilové závody. Byl také výborný pilot. Za první světové války byl leteckým instruktorem Flieger Offiziersschule ve Vídeňském Novém městě. Stal se prezidentem Rakouského aero klubu. Jako nadšený sportovec se stal členem Mezinárodního olympijského výboru. V roce 1918 se oženil s uherskou hraběnkou Katalin Széchényi de Sárvár-Felsövidek. Z manželství se narodil syn Oldřich a dcery Maria Hossana a Charlotte Elisabeth. V roce 1930 se rozvedl a v roce 1932 se podruhé oženil s baronkou Mathildou von dem Bussche-Haddenhausen, se kterou měl syna Františka Oldřicha a dcery Eleonoru a Aglaë.

František Oldřich Kinský se narodil v roce 1936 a zemřel roku 2009. Byl synem Oldřicha Ferdinanda Kinského a jeho manželky Mathildy z Bussche-Haddenhausen. 2. února 1940 s ním jeho matka vycestovala do Buenos Aires, kde žil až do své smrti. Vlastnil zde firmu Argentina Wings S.A., která se zabývala honitbou, rybolovem a turistikou. Měl rakouské, argentinské a české občanství. V roce 2001 se domáhal majetku za zhruba 40 miliard korun, který měl vlastnit v době druhé světové války. Ústavní soud České republiky v listopadu 2005 rozhodl, že majetky zabavené před 25. únorem 1948 nelze podobným způsobem vymáhat. František Oldřich byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se v roce 1965 stala Roberta Cavanagh, se kterou měl syna Karla Maxmiliána. Toto manželství bylo v roce 1977 rozvedeno. Podruhé se oženil v roce 1977 s Helenou Lenou hraběnkou Hutten-Czapskou.

ODKAZY

https://www.obecberovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=320&id=1069&n=historie%2Dobce%2Dpodrobneji

https://www.hrady.cz/tvrz-bakov-kladno

https://www.historickaslechta.cz/mista/zlonice/

https://www.zlonice.cz/historie-a-soucasnost

https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-g0100854-Zlonice-cesko/

https://www.historickaslechta.cz/prehled-rodu/adlar/

https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0101163-Valkoun-z-Adlaru-Bohuchval-zemr-1653/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Norbert_Leopold_Lib%C5%A1tejnsk%C3%BD_z_Kolovrat

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lib%C5%A1tejn%C5%A1t%C3%AD_z_Kolovrat

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_z_Dra%C5%BEic

http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php?info=146-Drazic