Bahýnko D

11. 12. 2021

Bredové byli příslušníci starého šlechtického rodu, který pocházel ze Střední marky z místa Berdow. Rodová linie začíná statkářem z Bredova, Arnoldusem de Bredow, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1251. V 15. století se rod usadil v Braniborsku, především v okolí Špandavy. Po bitvě na Bílé hoře v roce přišel do Čech s vojskem kurfiřta bavorského Jan Rudolf Breda, který zde získal dědičně panství Lemberk.

Karel Jáchym hrabě Breda se narodil v roce 1663 a zemřel roku 1740. Přesto že skupoval panství, nebyl dobrým hospodářem. Na svých panstvích, která byla rozeseta po celých Čechách prováděl rozsáhlou výstavbu zámků, kostelů apod. V Malešově nechal vystavět správní budovu panství, tzv. zámeček a také kostel sv. Václava. Takto rozsáhlá stavební činnost velmi vysoce překračovala jeho finanční možnosti, takže svá panství opět postupně rozprodával, pokud ovšem neskončila pro dluhy v dražbě. Karel Jáchym zastával úřady císařského skutečného komorníka a rady české královské komory, skutečného tajného rady, královského místodržícího a přísedícího většího zemského soudu.

Johann Friedrich Karl Maxmilián von Ostein, svobodný pán na Pleši a Weinmarku se narodil v roce 1735 a zemřel roku 1809. V roce 1759 se oženil s Marií Annou von Dalberg. Z manželství se narodila dcera Klara Elisabeth, která však ve věku čtyř let zemřela, a protože již další děti neměli, Johann Maxmilian se tak stal posledním mužským členem rodu Osteinů. Aby měl komu odkázat veškerý svůj majetek, adoptoval syna svého švagra, synovce Friedricha Karla Antona, svobodného pána von Dalberg.

Dalbergové byli šlechtický rod, který pocházel z Horního Porýní. Prvním písemně doloženým členem je Gerhard, který je zmiňován v roce 1239, kdy získal od Landolfa, biskupa z Wormsu titul dědičného komorníka. V Říši požívali Dalbergové od 12. století zvláštní privilegium, neboť byli při každé císařské korunovaci přednostně pasováni na rytíře. V roce1653 byl rod povýšen do stavu říšských svobodných pánů.

Friedrich Karl Anton Ostein – Dalberg se narodil v roce 1787 a zemřel roku 1814. Byl synem Friedricha France Karla, svobodného pána z Dalbergu a jeho ženy Marie Anny, rozené svobodné paní z Greiffenclau-Vollards. Po svém strýci Johannu Friedrichovi Karlu Maxmilianovi von Ostein, který ho adoptoval, zdědil malešické i dačické panství, a zároveň přijal i jeho příjmení a erb. V roce 1810 byl povýšen do hraběcího stavu. Od srpna 1813 sloužil jako voják u Schwarzenberských hulánů, se kterými se zúčastnil tažení proti Napoleonovi a bitev u Hanau a Brienne. 31. ledna 1814 byl zraněn kartáčovou střelou a 22. listopadu 1814 na následky zranění zemřel. Jeho snoubenka Luisa Sturm-feder von Appemweiter se již neprovdala. V letech 1830 – 1840 byla vychovatelkou Františka Josefa I. a jeho sourozenců a dvorní dámou Karoliny Augusty.

Karl Anton Maxmilián von Dalberg se narodil v roce 1792 a zemřel roku 1859. Byl synem Friedricha France Karla, svobodného pána von Dalberg a jeho ženy Marie Anny, rozené svobodné paní z Greiffenclau-Vollards. Po smrti svého bratra Fridricha Antona Ostein – Dalberg v roce 1814 zdědil panství Malešov a Dačice. V té době drželi Dalbergové i statky v Dolních Rakousích. Střediskem správy říšských a rakouských panství Dalbergů se stal Aschaffenburg, pro správu panství v českých zemích zřídil Fridrich Anton inspekci statků v Malešově a revizní kancelář v Dačicích. Svou kariéru začínal Karl Anton jako komoří Velkovévodství frankfurtského, od roku 1815 zastával úřad c. k. rakouského komořího. Byl na svých panstvích nechal vysazovat podél cest stromořadí ovocných stromů. Podporoval také zakládání průmyslových podniků, např. řepného cukrovaru a likérky v Kostelním Vydří a cukrovaru v Suchdolu na panství Malešov. V roce 1817 se oženil s Charllotou, rozenou svobodnou paní Sturm-feder z Oppenweileru. Z manželství se narodil syn Friedrich Ferdinand. Karl Anton zemřel 20. března 1859 a byl pochován v kryptě farního kostela v Dačicích.

Friedrich Ferdinand Franz Egbert von Dalberg se narodil v roce 1822 a zemřel roku 1908. Byl synem Karla Antona Maxmiliána von Dalberg a jeho manželky Charloty, rozené svobodné paní Sturm-feder z Oppenweileru. Byl dědičným poslancem panské sněmovny ve Vídni, ale také významný ornitolog, sběratel motýlů a minerálů. V roce 1846 se oženil s Marií Kunigunde von Vittinghoff-Schell. Z manželství se narodilo osm dětí, z nichž se dospělosti dožili jen dva synové, mladší Friedrich, který zdědil Dačice a starší Karl Heribert, který dostal majetek v Německu, panství Malešov a také Řečice na Moravě.

Karl Heribert von Dalberg se narodil v roce 1849 a zemřel roku 1920. Byl synem Friedricha Ferdinanda Franze Egberta von Dalberg a jeho ženy Marie Kunigunde von Vittenghoff-Schell. V roce 1873 se oženil s hraběnkou Marií Gabrielou von Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden. Z manželství se narodily jen tři dcery Marie Josefina, Marie Gabriela a Marie Anna. Vzhledem k tomu, že se obě starší dcery nedožily ani dvacátého století, stala se dědičkou veškerého majetku nejmladší dcera Marie Anna, svobodná paní von unzu Dalberg.

Marie Anna, svobodná paní von unzu Dalberg se narodila v roce 1891 a zemřela roku 1979. Byla dcerou Karla Heriberta von Dalberg a jeho ženy Marie Gabriely von Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden. V roce 1912 se provdala za prince Franze Emanuela Konstantina zu Salm-Salm. Marie Anna, nyní princezna zu Salm-Salm, bydlela na Roztěži. Její matka Gabriel zemřela na zámku v Roztěži 6. února 1936 ve věku nedožitých dvaaosmdesáti let. Po její smrti se panství Malešov dostalo do vlastnictví rodu Salm-Salmů. Marie Anna měla se svým mužem sedm dětí, z toho byli dva chlapci Franz Karl zu Salm-Salm a Alfréd, který padl 30. července 1944 v Normandii.

ODKAZY

Martin Bartoš; upřesnění polohy a podoby zaniklého tvrziště Újezda nedaleko Bahýnka

Radek Tvrdík; Zaniklá středověká tvrz a vesnice Újezd u Malešova na Kutnohorsku

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Roh%C3%A1%C4%8D_z_Dub%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Berkov%C3%A9_z_Dub%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Metropolitn%C3%AD_kapitula_u_sv._V%C3%ADta_v_Praze

cs.wikipedia.org/wiki/Páni_z_Dubé_(Benešovici)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_ze_Str%C3%A1%C5%BEnice

Pavel Křížek; Beneš z Mokrovous – příslušník „druhé linie“

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDehu%C5%A1i%C4%8Dt%C3%AD_z_Nestajova

https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Pa%C5%99%C3%ADzek_z_Pa%C5%99%C3%ADzku

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fir%C5%A1icov%C3%A9_z_Nabd%C3%ADna