Bačkov B

28. 10. 2021

Rod Aldobrnadini je italská šlechtická rodina, která pochází z Florencie, nyní sídlí v Římě a má úzké vazby na Vatikán. Rodina nabyla bohatství v období, kdy se jeden z jejích členů, Ippolito Aldobrandini, stal papežem. Zvolil si jméno Klement VIII. Během svého pontifikátu zařídil spojení rodiny Aldobrandini sňatkem s rodinou Pamphili a dalšími. V současné době je představitelem rodiny princ Camillo Aldobrandini, narozený v roce 1945 a dědicem je Don Clemente Aldobrandini, narozený v roce 1982.

Don Aldobrandini Aldobrandini

Z Pappenheimu hrabství byl německý stát v západním Bavorsku. Vzniklo okolo roku 1030 a v roce 1628 bylo povýšeno na hrabství. Prvním členem rodu byl Henricus Caput, který je zmiňován v roce 1111 jako vazal císaře Jindřicha V. Sálského. V letech 1100 – 1806 drželi pánové z Pappenheimu pozice dědičných maršálů Svaté říše římské a soudních úředníků.

Wolf Adam hrabě z Pappenheimu

Mansfeldové byli původně německý hraběcí rod, který se později usadil i v Čechách. První písemná zmínka o rodu pochází z roku 1050, kdy vlastnili panství Mansfeld. V roce 1069 byl rod povýšen do stavu hrabat. V roce 1229 původní rod vymřel po meči a titul hrabat z Mansfeldu získali páni z Querfurtu. V roce 1780 rod opět vymřel po meči. Rodový majetek v Čechách připadl Colloredům, kteří se začali psát Colloredo-Mansfeld.

Bruno III. z Mansfeldu se narodil v roce 1576 a zemřel roku 1644. Byl čtvrtým synem Brunose II. a hraběnky Christine von Barby. Okolo roku 1600 konvertoval ke katolicismu. Stal se maltézským rytířem. Vstoupil do armády, se kterou bojoval proti Turkům v Uhrách. Při bojích se natolik vyznamenal, že byl jmenován válečným radou. V roce 1607 zastával úřad komorníka arcivévody Matyáše. V roce 1615 byl jmenován satelitním kapitánem, plukovníkem a vrchním lovčím. Úřad vrchního lovčího zastával za panování Ferdinanda II. i Ferdinanda III. Bruno byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Marie Manrique de Lara, se kterou měl dceru Marii Annu Francisku. Podruhé se oženil s hraběnkou Marií Magdalenou von Toerring. Z manželství se narodili synové Franz Bruno, který zemřel v dětském věku, František Maxmilián a Jindřich František.

Filip Adam hrabě ze Solmsu byl synem Filipa hraběte ze Solmsu. Byl Valdštejnův generál. Oženil se s Josefínou hraběnkou ze Solmsu. Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Marie Estherca Huschinová

Theodor Multzer z Rosenthalu byl císařský podplukovník. V letech 1665 – 1666 zastával úřad hejtmana čáslavského kraje.

Rod Vernierů z Rougemontu je starý šlechtický rod, který pochází z Burgundského hrabství Franche-Comté. Nejstarším doloženým předkem byl Petrinius de Vernier, který se připomíná okolo roku 1330 jako rytíř-vazal v Burgundsku. V roce 1658 byl rod povýšen do stavu svobodných pánů Svaté říše římské. Posledním členem rodu byl jan Nepomuk, profesní rytíř maltézských rytířů.

Jan Bartoloměj Vernier z Rougemontu se narodil v roce 1644 a zemřel roku 1711. Byl synem Mattheuse Verniera z Rougemontu. Založil linii, která se v další generaci rozdělila do dvou větví starší a mladší. Měl dva syny Františka Bernarda a Václava Ignáce.

Klusákové z Kostelce je jméno staročeského vladyckého rodu. V erbu mají dva zlaté hevery k natahování kuší na modrém štítě. Posledním mužským členem rodu byl Jan Václav Klusák z Kostelce, který zemřel v roce 1747.

Albert Klusák z Kostelce zemřel v roce 1651. Byl synem Jana Oldřicha Klusáka z Kostelce a jeho manželky Barbory Dobřanské. Zastával úřad fořtmistra a později také hejtmana na Trčkovských panstvích. V roce 1634, po zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu, byl vzat do vazby. Brzy byl však propuštěn, protože se mu žádná vina neprokázala. Oženil se s Hedvikou Něnkovskou z Medonos, se kterou měl syna Jana Maxmiliána.

Jan Maxmilián Klusák z Kostelce se narodil v roce 1625 a zemřel 1695. Byl synem Albrechta Beneše Klusáka z Kostelce a jeho manželky Hedviky Něnkovské z Medonos. Zastával úřad rady u komorního soudu. Jan Maxmilián se dvakrát oženil. Jeho první ženou se stala Marie Zuzana z Bloemsteinu, se kterou měl syna Jana Václava a dceru Janu Alžbětu. Podruhé se oženil s Alenou Bukovskou z Hustířan. Z manželství se narodil syn Bernart Josef a dcera Barbara Terezie.

Jan Václav Klusák z Kostelce se narodil v roce 1674 a zemřel roku 1747. Byl synem Jana Maxmiliána Klusáka z Kostelce a jeho první manželky Marie Zuzany z Bloemsteinu. Oženil s Annou Marií Koučovnou z Kouče. Manželství však zůstalo bezdětné. Janem Václavem tak rod Klusáků z Kostelce vymřel po meči.

Tereza Amchová z Borovnice, rozená Klusáková z Kostelce. Byla dcerou Jana Maxmiliána Klusáka z Kostelce a jeho první manželky Marie Zuzany z Bloemsteinu. Provdala se za Matěje Amchu z Borovnice.

Jan Heřman z Herrnrittu (Herreitu)

Antonín Rytíř z Mosburgu

Josef Ullerich byl vídeňský měšťan a obchodník.

Leopold Limp

Johan Moravec

Salm-Reifferscheidtové v Čechách se používal pouze jejich přídomek Salm. Salmové jsou německý šlechtický rod, který pochází ze středního Porýní. První písemná zmínka o něm pochází z konce 12. Století. Titul říšských hrabat ze Salmu získali sňatkem. Všechny větve rodu byly katolické. V českých dějinách hrály významnou úlohu dvě větve. Skrz větev Salm-Reifferscheidt-Raitz jsou prokazatelně dodnes žijícím rodem.

Salm-Reifferscheidt-Hainspach dnes Lipová, získal jako dědictví po matce druhorozený syn Františka Viléma, Leopold Antonín Vilém, který tím založil českou větev rodu. Leopold si nechal dne 23. března 1723 od císaře Karla VI. pro sebe a své potomky potvrdit privilegium na užívání rodového starohraběcího titulu, platné v českých zemích i ve Svaté říši římské. Rod vymřel v roce 1889 po meči. Josef Oswald Thun-Hohenstein zažádal u císaře Františka Josefa I. o povolení spojit rodové erby a o užívání jména Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, které mu bylo uděleno 20. dubna 1897.

František Vincent starohrabě Salm – Reifferscheidt se narodil v roce 1774 a zemřel roku 1842. Byl synem Jana Františka starohraběte Salm-Reifferscheid a jeho manželky Walpurgy ze Šternberka. Byl ženatý s Johannou Marií Pachtovou z Rájova. Manželství však zůstalo bezdětné.

František Josef starohrabě Salm – Reifferscheidt se narodil v roce 1819 a zemřel roku 1887. Byl synem Jana Františka II. a jeho manželky Rosiny Nostitz Rieneck. Nejprve sloužil v rakouské armádě, později se dal na politickou dráhu a stal se poslancem českého zemského sněmu. Nikdy se neoženil.

Alois Josef starohrabě Salm – Reifferscheidt se narodil v roce 1820 a zemřel roku 1889. Byl synem Jana Františka II. a jeho manželky Rosiny Nostitz Rieneck. V roce 1839 vstoupil jako kadet do rakouské armády. V roce 1856 byl jmenován oberstwachtmeistrem u 4. dragounského regimentu. Během války v roce 1859 sloužil na frontě jako ordonnanzoffizier. V šedesátých letech získal hodnost majora. V červnu 1874 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův. V roce 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky. 13. dubna 1867 jej zvolil zemský sněm do Říšské rady, opětovně byl delegován v roce 1870. Do vídeňského parlamentu se vrátil v roce 1873, za velkostatkářskou kurii v Čechách. Svůj mandát obhájil i v roce 1879. Zemřel v roce 1889 po krátké nemoci a stejně jako jeho bratři bezdětný. Byl poslední členem heinspachšské větve.

Johanka Josefka starohraběnka Salm – Reifferscheidt se narodila v roce 1827 a zemřela roku 1892. Byla dcerou Jana Františka II. a jeho manželky Rosiny Nostitz Rieneck. Provdala se za hraběte Josefa Oswalda I. z klášterecké linie Thunů. Z manželství se narodil syn Josef Oswald.

Josef Oswald II. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt se narodil v roce 1849 a zemřel roku 1913. Byl synem Josefa Oswalda I. Thun- Hohensteina a jeho manželky Johanky Josefky, rozené Salm-Reifferscheidt. V letech 1898 – 1905 studoval práva na Německé univerzitě v Praze, kde byl 18. července 1905 promován. Absolvoval studijní pobyty ve Vídni a v Lipsku. Po vykonání vojenské služby podnikl několik zahraničních cest. Působil jako dobrovolný atašé v Teheránu. Byl dobrým hospodářem a uznávaným botanikem a zoologem. Od roku 1897 připojil k rodovému jménu Thun-Hohenstein ještě Salm-Reifferscheidt. V letech 1876 – 1913 zastával úřad starosty v Klášterci nad Ohří. Později se angažoval ve vysoké politice a stal se členem horní komory říšské rady a liberální Strany ústavověrného velkostatku. Od roku 1880 byl s přestávkami až do roku jeho rozpuštění v roce 1913 členem Českého zemského sněmu. V roce 1900 mu byl udělen císařem Františkem Josefem I. Řád zlatého rouna. V roce 1878 se v Praze oženil s Kristýnou Alžbětou, rozenou Z Valdštejna-Vartenberka. Z manželství se narodili tři synové Josef Oswald III., Adolf Martin a Pavel. V roce 1908 postihla Josefa Oswalda mrtvice, která jej upoutala na invalidní vozík. V roce 1913 zemřel na otok plic.

Richard Morawetz se narodil v roce 1881 a zemřel roku 1965. Byl synem továrníka Ludwiga Morawetze a jeho manželky Berty. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Liberci. Od mládí se zapojil do vedení rodinných podniků, kterými byla Úpická přádelna a tkalcovna juty. Zajímal se o chemii a měl ambice stát se učitelem chemie. V letech 1902 – 1911 podnikl studijní cesty do Velké Británie, Spojených států amerických a jihovýchodní Asie. V roce 1907 zřídil v Úpici pro děti svých dělníků mateřskou školu. Po vzniku Československa se podílel na organizování hospodářského života. Zastával funkce v Československé textilní komisi, státním úřadu statistickém. Působil také na ministerstvu obchodu. Publikoval v tisku. Od počátku 20. Století udržoval kontakty s rodinou Masaryků. Díky svým aktivitám v podnikání a charitě se od počátku 20. Století pohyboval i v prostředí umělců. V roce 1918 finančně podpořil archeologický průzkum hradu Lipnice nad Sázavou. Koncem března 1939 emigroval do Kanady, kde začal znovu podnikat. Do Československa se již nevrátil. Jeho zájmy zastupoval až do roku 1953 pražský advokát Miloš Kočka. Majetek v Československu mu byl v roce 1948 zestátněn. V roce 1915 se oženil s Fridou Glaserovou, dcerou továrníka a předsedy židovské náboženské obce v Praze, Adolfa Glasera. Z manželství se narodili synové Herbert a Oskar.

František Tůma

ODKAZY

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C4%8Dkov

https://vysocina-news.cz/zamek-v-backove-patril-znamym-slechticum-komuniste-ho-znarodnili-a-udelali-z-nej-sklad/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C4%8Dkov_(z%C3%A1mek)

https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/sutiny-v-backove-pohrbily-nejedno-tajemstvi-20121127.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_Tr%C4%8Dka_z_L%C3%ADpy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Burian_Tr%C4%8Dka_z_L%C3%ADpy_a_na_Lipnici

Jan Urban; Lichtemburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_(Vil%C3%A9mov)

Josef Šrámek; Benediktinské opatství ve Vilémově na Havlíčkobrodsku a jeho vazby k Moravě ve středověku

https://www.historickaslechta.cz/osobnosti/lucembursky-zikmund-1368-%E2%80%A01437/