Aleje zámek

Aleje c

18. 4. 2021

Heralt z Kunštátu a Líšnice zemřel 19. srpna 1444. Byl synem Smila z Kunštátu a Líšnice a jeho manželky Alžběty, dcery Tase ze Struhařova. První zmínka o něm pochází z roku 1405, kdy došlo k dělení majetku po jeho otci Smilovi, který zemřel v roce 1396. Vzhledem k tomu, že Heralt a Oldřich byli v době otcovi smrti nezletilí, spravoval majetek nejstarší bratr Boček, který jim však po dosažení zletilost jejich dědické podíly odmítl předat. Spory o majetek trvaly dvanáct let. V listopadu 1421 byl Heralt nucen podepsat protihusitský landfrýd, o čemž svědčí skutečnost, že v říjnu 1423, kdy předal Zikmund Moravu svému zeti, rakouskému vévodovi Albrechtovi V. Habsburskému, byl mezi prvními, kdo jej odmítli uznat. Odboj proti Albrechtovi se stal v podstatě smyslem jeho života. V roce 1430 se po zemřelém Bočkovi III. stal poručníkem Viktorínových dětí Jiřího, Markéty a Alžběty. Výchově pozdějšího krále Jiřího věnoval Heralt velkou pozornost. 30. května 1434 se čtrnáctiletý Jiří po boku Heralta účastnil na vítězné straně bitvy u Lipan. V roce 1435 skončilo Heraltovo poručnictví nad formálně zletilým Jiřím. 9. září 1434 v Brně byl prohlášen za zemského škůdce. V průběhu let 1441 – 1443 se dostal do ostrého sporu s brněnskými měšťany. O důvodu sporu nic nevíme. V srpnu 1444 byl Heralt pozván k projednávání sporu. Po příjezdu do Brna byl však zajat a na příkaz zemského moravského hejtmana Jana Tovačovského z Cimburka byl v noci 19. srpna 1444 před starobrněnskou radnicí sťat. Zanechal po sobě syna Jana Heralta a dceru Kateřinu.

Brtničtí z Valdštejna byl moravský šlechtický rod, který pocházel z lomnické větve Valdštejnů. V roce 1396 získali brtnické panství, po kterém se začali psát Brtničtí.

Hynek z Valdštejna zemřel pravděpodobně na počátku 15. století. Byl ženatý s Kateřinou z Tepenic se kterou měl tři syny Jindřicha, Heníka (Hynka) a Zdeňka a tři dcery Anežku, Barboru a Machnu. Jako první začal používat predikát Brtnický.

Jindřich Brtnický z Valdštejna zemřel někdy okolo roku 1439. Byl nejstarším synem Hynka z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny z Tepenic. Po otci zdědil hrad Rokštejn z brtnickým panstvím. V roce 1415 podepsal stížný list do Kostnice. Okolo roku 1415 se oženil s Annou s Pernštejna, se kterou měl syny Václava (+1444) a Jindřicha Jana (+1449). Poslední písemná zmínka v historických pramenech pochází z roku 1422, v listině, kterou pro něj vydal císař Zikmund k vybírání berně kláštera třebíčského ve výši 80 hřiven grošů ročně až do celkové sumy 1 300 kop grošů.

Zdeněk Brtnický z Valdštejna zemřel po roce 1450. Byl synem Hynka z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny z Tepenic. V roce 1432 přepadl za pomoci Jana z Lichtenburka, purkrabího na Jemnici, Jihlavu, se kterou měl Zdeněk trvalé spory. Byla to však jeho poslední akce tohoto druhu. V září 1434 podepsal zemský landfrýd, který měl obnovit pořádek v zemi. Byl ženatý s Žofkou z Kunštátu, se kterou měl tři syny Jana, Hynka a Václava.

Václav Brtnický z Valdštejna byl synem Zdeňka Brtnického z Valdštejna a jeho manželky Žofky z Kunštátu. Zemřel v roce 1486 bezdětný.

Hynek Brtnický z Valdštejna zemřel asi v roce 1489. Byl synem Zdeňka Brtnického z Valdštejna a jeho manželky Žofky z Kunštátu. Zastával úřad přísedícího u soudu a královského rady. V roce 1481 se oženil s Dorotou Trčkovou z Lípy. Z manželství se narodili synové Zdeněk a Burian. Naposledy je uváděn v roce 1482 v zemských deskách.

Zdeněk Brtnický z Valdštejna zemřel v roce 1528. Byl synem Hynka Brtnického z Valdštejna a jeho manželky Doroty Trčkové z Lípy.

Burian Brtnický z Valdštejna zemřel v roce 1544. Byl synem Hynka Brtnického z Valdštejna a jeho manželky Doroty Trčkové z Lípy. Dosáhl hodnosti královského rady a nejvyššího sudího markrabství moravského. Byl to velmi moudrý a rozvážný muž. Jeho manželkou se stala Kateřina z Ludanic, se kterou měl syny Jana a Zdeňka.

Jan Brtnický z Valdštejna byl synem Buriana Brtnického z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny z Ludanic. V letech 1536 – 1540 zasedal na zemském sněmu a byl přísedícím u soudu. Po roce 1540 z písemných pramenů mizí. Pravděpodobně zemřel ještě před svým otcem.

Zdeněk Brtnický z Valdštejna zemřel 4. října 1561. Byl synem Buriana Brtnického z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny z Ludanic. Byl přísedícím u soudu a zasedal na zemském sněmu. V roce 1557 dosáhl hodnosti zemského hejtmana moravského markrabství. V roce 1547 se oženil s Annou Krajířovou z Krajku, dcerou Volfa Krajíře z Krajku. Z manželství se narodili synové Hynek, Václav, Jan a Jindřich a dcery Marie a Anna.

Hynek Brtnický z Valdštejna se narodil v roce 1545 a zemřel roku 1596. Byl synem Zdeňka Brtnického z Valdštejna a jeho manželky Anny Krajířové z Krajku. Dostalo se mu výborného vzdělání. Nejprve jej vyučoval preceptor Petr Codicill z Tulechova, profesor a rektor Pražské akademie. Pak studoval ve Wittenberku. S císařem se zúčastňoval sněmů ve Frankfurtu. Byl členem poselstva k papeži Piovi IV. Po smrti Ferdinanda I. v roce 1564 se Hynek v roce 1565 vrátil do vlasti. Sloužil i císaři Maxmiliánovi II. a provázel jeho dcery do nové vlasti, kam se provdaly. V roce 1573 se oženil s Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu a Jevišovic. Z manželství se narodila dcera Anna, která však ve čtyřech letech zemřela. Poté už žádné potomky neměl, proto svůj majetek odkázal synovci Zdeňku Brtnickému z Valdštejna.

Kateřina Zajímačka z Kunštátu se narodila v roce 1564 a zemřela roku 1600. Byla dcerou Sezimy Zajímače z Kunštátu a jeho manželky Anny z Boskovic. Byla posledním potomkem pánů Zajímačů z Kunštátu na Moravě. Roku 1573 se provdala za Hynka Brtnického z Valdštejna. Z manželství se narodila dcera Anna, která však brzy zemřela. Bartoloměj Paprocký o ní ve svém Zrcadle Markrabství moravského napsal: „Byla paní ctnostnou a nevypravitelné dobroty, na níž se dá poznat, že pochází ze vzácného rodu. Pýcha a zlost u ní nemá místa, toliko dobrota uctivá povaha osobu její ovládá. Nejhorší je ta věc, že od tak ctnostné paní není žádných potomků, kteří by ji následováním příklad nám dávali a pravé dědice nám zanechali“. Erb Kateřiny Zajímačky je dělený renesanční štít, nahoře dvě břevna. Korunovaný turnajský helm s přikryvadly, klenotem složená křídla.

Zdeněk Brtnický z Valdštejna byl synem Jindřicha Brtnického z Valdštejna. V letech 1592 – 1594 studoval na latinském gymnáziu v Jihlavě. V letech 1594 – 1596 pak na luterské akademii v Brzegu a v letech 1597 – 1599 na univerzitě ve Štrasburku. Své vzdělání zakončil v letech 1599 - 1602 cestou po Evropě. Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Magdalena z Thurnu (+1614). Po druhé se oženil v roce 1617 s Kateřinou Křineckou z Ronova. Byl jedním z direktorů moravské stavovské vlády. Zúčastnil se vítání nového krále Fridricha Falckého. Po pádu stavovského povstání byl Zdeněk někdy v červenci 1621 na příkaz kardinála Ditrichštejna zatčen a uvězněn na Špilberku. Poté byl odsouzen ke ztrátě cti, statku i hrdla. Trest smrti mu byl změněn na doživotní žalář na Špilberku, kde těžce onemocněl a 24. června 1623 zemřel.

Rombald Collalta et San Salvatore se narodil 21. září 1579 a zemřel 19. listopadu 1630. Pocházel ze starého italského rodu, který měl statky v okolí Benátek, a jehož původ se odvozoval od Langobardských králů a byl dáván do spojitosti s hrabaty s Hohenzollernu. Byl plukovníkem českého vojska, člen a pozdější prezident císařské dvorské vojenské rady, jeden z příslušníků šlechty, která začala svou kariéru ve službách císaře již před předbělohorskou dobou. V roce 1617 se oženil s hraběnkou Blankou Polyxenou rozenou z Thurnu, dcerou hraběte Jindřicha Matyáše z Thurnu. Z manželství se narodili synové Klaudius a Antonín František. Zemřel 19. listopadu 1630 a je pochován ve Vídni v Kostele sv. Kříže.

Klaudius Collalta et San Salvatore se narodil 20. února 1626 a zemřel v roce 1661. Byl synem Rombalda Collalty a jeho manželky Blanky Polyxeny z Thurnu. V roce 1645 dokončil práva v Lublani. Stal se vyslancem v Itálii, v Sasku, Braniborsku a Anglii. Oženil se s Marií Isabelou z italského rodu knížat Gonzagů. Z manželství se narodil syn Rombald, který však zemřel ještě před otcem.

František Antonín Collalta et San Salvatore se narodil v roce 1630 a zemřel roku 1696. Byl synem Rombalda Collalty a jeho manželky Blanky Polyxeny z Thurnu. Byl dvakrát ženatý. Jeho druhou manželkou se stala Marie Maxmiliána rozená Althanová. Z manželství se narodili synové Leopold Adolf Rombald a Karel Kristián.

Leopold Adolf Rombald Collalta et San Salvatore byl starším synem Františka Antonína a jeho druhé manželky Marie Maxmiliány. Padl v souboji s Augustem Jáchymem hrabětem Sinzendorfem v roce 1707. Zemřel bez potomků.

Antonín Rombald Vinciguerra Collalta et San Salvatore zemřel v roce 1740. Byl synem Vinciguerry z mladší větve Collaltů, která byla usazena v Itálii. V roce 1730 se stal rakouským vyslancem u papežské stolice. Byl velkým příznivcem umění. Měl syna Tomáše Vinciguerru VI.

Tomáš Vinciguerra VI. Collalta et San Salvatore zemřel v roce 1768. Oženil se s Marií Annou de Silva, se kterou měl syny Jana Nepomuka a Antonína, který zemřel ještě před otcovou smrtí. V Brtnici často pobýval na letním sídle, a protože miloval hudbu, pořádal často hudební produkce všech hudebních žánrů.

Jan Nepomuk Vinciguerra Collalta et San Salvatore byl synem Tomáše Vinciguerry VI. Collalty a jeho manželky Marie Anny de Silva. Zemřel čtyři roky po otcově smrti, v roce 1772, ve svých patnácti letech.

Antonín Oktavián I. Collalta et San Salvatore byl bratrem Tomáše VI. Vinciguerry Collalty. Zemřel bezdětný.

Emanuel III. Collalta et San Salvatore byl povýšen do knížecího stavu.

Antonín Oktavián II. kníže Collalta et San Salvatore zastával úřad komořího Ferdinanda V. Měl syna Eduarda IV. Oktaviána. Zemřel v roce 1854.

Eduard IV. Oktavián kníže Collalta et San Salvatore se narodil v roce 1810 a zemřel roku 1862. Byl synem Antonína Oktaviána II. Zastával úřad císařského komořího, byl členem říšské rady a držitel maltézského řádu.

Emanuel Josef Antonín Collalta et San Salvatore se narodil 24. prosince 1854 a zemřel v roce 1924. Byl dědičným členem říšské rady.

Oktavián Collalta et San Salvatore

ODKAZY

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrutovici

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1ni_ze_Star%C4%8De

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Jind%C5%99ich

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sob%C4%9Bslav_Lucembursk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Heralt_z_Kun%C5%A1t%C3%A1tu_a_L%C3%AD%C5%A1nice

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brtni%C4%8Dt%C3%AD_z_Vald%C5%A1tejna

http://vlach.webz.cz/soubory1-vlach/oclenechrodu.htm

Použitá literatůra

Jana Jůzlová; Radek Diestler; Velcí panovníci Evropy