Albeřice b
Libštejnští z Kolovrat jsou jedním z nejstarších českých šlechtických rodů. Počátky mají společné s pány z Janovic a s Čejky z Olbramovic. Kořeny Kolovratů najdeme v obci Kolovraty, která je dnes částí Prahy 10. První písemná zmínka o nich pochází z konce 13. století. Jsou jedním z nejstarších a nejrozvětvenějších českých šlechtických rodů. Rodokmen rodu můžeme sledovat až od roku 1347. Jako první člen je znám Albrecht z Kolovrat. Jeho synové se stali zakladateli nejméně sedmi rodových větví pánů z Kolovrat. Libštejnskou větev založil Albrecht mladší. Své jméno odvozuje od hradu Libštejn.
Volfgang Libštejnský z Kolovrat zemřel v roce 1676. Byl synem Viléma Bedřicha Ferdinanda Libštejnského z Kolovrat. V roce 1630 se oženil s Annou Sofií Barborou Prollhoferovou z Purkersdorfu (+1675). Měl dceru Marii Ludmilu.
Antonín Jan Libštejnský z Kolovrat se narodil roku 1656 a zemřel v roce 1699. Oženil se s Maxmiliánou Veronikou Zárubovou z Hustířan. Z manželství se narodil syn Václav Ferdinand.
Václav Ferdinand Libštejnský z Kolovrat se narodil v roce 1692 a zemřel roku 1731 ve svých třiceti osmi letech. Byl synem Antonína Jana Libštejnského z Kolovrat a jeho ženy Maxmiliány Veroniky Zárubové z Hustířan. V roce 1716 se oženil s Marií Franciskou von Forstenhaus a měli spolu tři dcery Josefu a u dvou, jména neznáme.
Voračičtí z Paběnic jsou starý český vladycký rod, který pocházel z Paběnic nedaleko Kutné Hory. V 17. století byli povýšeni do panského stavu a v 18. století do stavu hraběcího. Zakladatelem rodu byl Hrabiš z Paběnic. V roce 1510 získali tvrz Voračice severně od Tábora, po které rod přejal jméno. Během 16. století se rozdělili do několika větví.
František Helfried Voračický z Paběnic byl synem Jana Lipolta Voračického z Paběnic. Zastával úřad hejtmana loketského kraje a sloužil u zemského soudu. V roce 1704 byl povýšen do hraběcího stavu a byl mu polepšen erb habsburským štítkem se znakem F III. Věnoval se genealogii a heraldice. Zemřel bezdětný.
Nesslingerové ze Schelchengraben patřili k šlechtickému rodu ze Štýrska. V erbu měli kopřivu. Do Čech přišel v roce 1620 Jan Ludvík s císařskou armádou a usadil se v západních Čechách v Žateckém kraji, kde roku 1627 zakoupil pobělohorský konfiskát po Janu Jindřichovi Údrčském z Údrče. V roce 1646 byl povýšen do rytířského stavu.
František Ladislav Josef Nesslinger ze Schelchengraben byl synem Jana Adama Nesslingera a jeho manželky Alžběty Voršily Podružské z Podruží. Od roku 1736 byl ženatý. Z manželství měl syny Josefa, Jáchyma a Jakuba.
Kfelířové ze Zakšova byli starou vladyckou rodinou německého původu. Rodové jméno přijali podle Zakšova na Kadaňsku. První písemná zmínka o nich pochází z poloviny 14. století, kdy jsou v souvislosti se Zakšovem zmiňováni bratři Vilém a Erkhart. V roce 1472 se Kfelířové usadili na statku Staré Sedliště u Tachova. Kvůli účasti rodu na neúspěšném stavovském povstání přišel rod o třetinu svého majetku. V roce 1745 byl rod povýšen do panského stavu. Poslední zmínka o tomto rodu je z konce 19. století.
Marie Alžběta Kfelířová ze Zakšova rozená Caretto-Millesimo se narodila v roce 1703 a zemřela roku 1784. Byla dcerou Jana Josefa Caretto-Millesimo. 11. dubna 1741 se provdala za Jana Josefa Vojtěcha Kfelíře ze Zakšova.
Franz Xaver Putz z Breitenbachu se narodil v roce 1737 a zemřel roku 1794. Byl český šlechtic a statkář. Byl nejmladším synem statkáře Wenzela Leopolda Ritter Putz von Breitenbach a jeho manželky Antonie Terezie von Hard. V letech 1761 – 1765 žil v Praze. 14. září 1767 byl povýšen císařem Josefem II. do stavu svobodných pánů. Zastával funkci komisaře manufaktur v Loketském kraji. Oženil s Annou Reginou rozenou von Loskany. Z manželství se narodili dva synové Jan Nepomuk a Františka Nepomuka a dvě dcery Antonii Terezii a Reginu Josefu.
Nosticové jsou rytířský rod, který původně pocházel z Lužice kde vlastnil sídlo Nostice, nedaleko Budyšína. Odtud se dostali do Slezska a především do Čech. Do většího povědomí se dostávají až v době po Bílé hoře, kdy získávají pocty i majetek. V 16. století se rod rozdělil na dvě větve: rokytnickou a tzv. Mladší. V roce 1673 získávají léno na hrabství Rieneck.
František Antonín Nostic-Rieneck se narodil 17. května 1725 a zemřel 29. září 1794 v Praze. Byl synem Františka Václava hraběte Nostice-Rienecka a jeho manželky Kateřiny Alžbět ze Schönbornu. Studoval v Praze a v Lipsku. V roce 1743 nastoupil do armády a jako důstojník bojoval ve Španělsku. Roku 1750 vstoupil do státních služeb. V roce 1758 zastával úřad zemského soudce, v roce 1764 guberniálního rady, roku 1781 se stal nejvyšším hofmistrem a roku 1782 nejvyšší, purkrabím a předsedou guberniální rady Českého království. Proslul svou spravedlností a umírněností. Byl přesvědčeným zemským vlastencem a jako takový byl zastáncem práv Českého království před vídeňským centralismem a absolutismem, který prosazoval císař Josef II. Patřil k osvíceným šlechticům a ochotně přijímal pokrokové novinky. V jeho salonu se scházeli přední intelektuálové té doby a představitelé národního obrození. V roce 1781 nechal v Praze postavit divadlo, které bylo otevřeno v roce 1783 a neslo jeho jméno. V roce 1786 zde s velkým úspěchem uvedli operu Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba a o rok později zde měla světovou premiéru opera Don Giovanni. 31. března 1757 se oženil s hraběnkou Alžbětou Krakovskou z Kolovrat. Z manželství se narodilo šest synů František Josef, Bedřich Chrysostom, Václav Prokop, Josef Vojtěch, Jan Nepomuk a Emanuel a pět dcer Maria Terezie, Alžběta Ludmila, Alžběta Jana, Marie Filipína a Marie Anna.
Bedřich Chrysostom Nostic-Rieneck se narodil v roce 1762 a zemřel roku 1819. Byl synem Františka Antonína Nostic-Rienecka a jeho manželky Kateřiny Alžbět ze Schönbornu. Stal se zakladatelem mladší linie rodu Nostic-Rienecků. 24. prosince 1794 mu byl udělen císařem Leopoldem II. udělen Řád zlatého rouna. Byl ženatý s hraběnku Annou Nancy Periez de Bouret. Z manželství se narodilo třináct dětí, dospělosti se však dožilo pouze devět. Čtyři zemřeli ve věku pod deset let. Anna Nancy a děti Robert a Mathilda se nakazili tyfem a zemřeli v průběhu prosince 1820. Svou matku a sourozence přežili Erwin Maria, Hugo Maria, Amalia, Karolina, Luisa, Ludovica, Friederike a Bertha.
Overschie je starý nizozemský rod. V roce 1706 byl povýšen do stavu svobodných pánů.
Kašpar Friedrich Josef z Overschie
Renatus z Overschie
Alexandra Františka z Overschie
Thysebaert rod pochází z Holandska. V roce 1712 byl povýšen do rakouského šlechtického a rytířského stavu, v roce 1718 pak stavu svobodných pánů. V 18. století se rod rozdělil do dvou větví, starší rakouské a mladší belgické, která žila mimo české země.
Karel Franz Josef Thysebaert se narodil v roce 1763 a zemřel roku 1850. Byl synem Hanibala z Thysebaertu. V roce 1806 koupil statky Luka, Budov a Verušičky u Žlutic. Roku 1811 obdržel český inkolát. Počátkem 19. století vlastnil také textilní manufakturu v Zábrdovicích, německy Obrowicz u Brna. Dnes jsou Zábrdovice městskou částí Brna. Měl syny Augusta a Rudolfa a dcery Marii a Gabrielu. V roce 1828 přenechal západočeské statky svému staršímu synovi Augustovi.
August Thysebaert se narodil v roce 1802 a zemřel roku 1861. Byl synem Karla Franze Josefa Thysebaerta. V roce 1848 byl poslancem českého sněmu. Měl syna Karla Johanna (1841 – 1893), který žil mimo české země a byl také posledním potomkem této rakouské větve.
Jan Antonín Hladík
Antonie Hladíková
Helidor a Klementina Heidlerovi
firma Heinrich Küstner et Comp z Lipska
Josef a Wilhemina Hetzelovi von Helldorf
Emanuel Milner se narodil v roce 1846 a zemřel roku 1929. Byl rakouský a český právník, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti. Studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě, Mnichovské univerzitě a univerzitě Tübingen. V roce 1870 nastoupil do státních služeb na místodržitelství v Praze. Počátkem roku 1872 se ze studijních důvodů přestěhoval do Mnichova a téhož důvodu v tom samém roce do Tübingenu, kde habilitoval a v ltech 1874 – 1880 působil jako soukromý docent na Univerzitě Ebharda Karla. Zde se také stal v roce 1880 mimořádným profesorem všeobecné státovědy. V letech 1888 – 1891 byl poslancem Říšské rady, v letech 1892 – 1901 poslancem Českého zemského sněmu. Zastupoval kurii venkovských obcí. V roce 1890 je uváděn jako člen klubu Sjednocené německé levice, který spojil několik ústavověrných proudů německých liberálů. Od roku 1895 byl držitelem licence a do roku 1925 předsedou místní železnice Rakovník – Bečov. Jeho manželkou byla Franzisca Katharina Milnerová.
Abeles
Adolf Rossbach majitel firmy na výrobu koberců
Odkazy
https://de.wikipeia.org/wiki/Franz_Xaver_Putz_von_Breitenbach
https://cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_Milner
Použitá literatura
Tomáš Veleminský; Hrabišici páni z Rýzmburka
Mgr. Iva Nohová; Příbuzenské vztahy Zelenohorské jednoty; rigorózní práce
Jakub Mirka; Velkostatek Luka – Verušičky
Jiří Úlovec; Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech
Jan Halada; Lexikon české šlechty
Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028
Milan Mysliveček; Erbovník 2
Pavel Juřík; Kolowratové
Josef Brtek; Hornoslavkovský rodák padl jako král Karel XII. Švédský; studie
Felix Krumlovský; Jména z českých dějin, která byste měli znát III.
Petr Mašek; Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti
Hana Džurná; Falknovská větev Nostitzů 1630 – 1945, bakalářská práce
