Bauerův zámeček – Bauerova rampa

Bauerův zámeček – Autor: MIGORMCZ – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0,

Bauerův zámeček – odkaz na mapy

Bauerův zámeček se nachází v místě dnešního areálu brněnského výstaviště.

Brno

Brno je druhé největší město České republiky, které má téměř 400 000 obyvatel. Původně to však byla jen malá staroslovanská osada na břehu řeky Svratky. Své jméno získala od slova bláto, staročesky brn, protože řeka se často vylévala z břehů a pomalu vysychající mokřiny byly plné bláta.

První písemná zmínka o Brně pochází z roku 1091, kdy je o něm psáno v Kosmově kronice. Jméno Brnen, psáno také Brenne, Brynen nebo Birnen, je poprvé doloženo ve 12. století a původně se vztahovalo k místnímu hradu. Od 11. století Brno zastávalo velmi důležitou roli ve správě země. Brněnská knížata v Brně od 11. století razila nejstarší brněnský denár. V roce 1243 byla městu udělena městská práva a v polovině 13. století byl založen hrad Špilberk.

V roce 1292 získalo právo volby rychtáře. V Brně byl markraběcí dvůr a zasedal zde moravský zemský sněm.

Brno je bývalé hlavní město Moravy a společně s Olomoucí patří k jejím historicky nejvýznamnějším městům.

Pisárky

Pisárky jsou městská čtvrť západně od centra města Brna. Poprvé je název Pisárek doložený v roce 1673 v soupisu jmění starobrněnského kláštera. Byl odvozen od starých místních pojmenování „písařův“ les a „písařská“ louka. Původně patřila většina území ke Starému Brnu. Jako samostatné katastrální území vznikly Pisárky až při druhé katastrální reformě Brna koncem 60. let 20. století.

Od roku 1928 patří značná část Pisárek k areálu mezinárodního Brněnského výstaviště. Roku 1990 bylo jejich území rozděleno mezi moderní samosprávné městské části Brno – Kohoutovice a Brno – střed. V roce 1995 získala část území městská část Brno – Jundrov. Na území čtvrtě se nachází rekreační areál Riviéra a tramvajová vozovna. Území Pisárek bylo pro Brno důležité již ve středověku.

Vedlo tudy kamenné potrubí prvního městského vodovodu, který stavěl od roku 1416 kutnohorský mistr a stavitel vodovodů Prokop Peysek, se kterým uzavřel 2. prosince 1415 smlouvu o výstavbě brněnský konšel Václav Háze, který stavbu také financoval.