Adolfovice
Adolfovice byly pravděpodobně založeny ve 3. čtvrtině 13. století lokátorem německého jména Adolf, podle kterého získaly i své jméno. Vznikly v rámci kolonizační vlny, kterou inicioval vratislavský biskup Tomáš I. (Thomas I.).
Tato rubrika sdružuje příspěvky věnované hradům, zámkům, tvrzím, panstvím a městům.
Zaměřuje se na jejich historii, stavební vývoj, držitele, významné události i širší historické souvislosti. Příspěvky slouží jako čtivý vstup do dějin jednotlivých míst a zároveň jako rozcestník k podrobnějším článkům a encyklopedickým heslům projektu Historie ke kávě.

Adolfovice byly pravděpodobně založeny ve 3. čtvrtině 13. století lokátorem německého jména Adolf, podle kterého získaly i své jméno. Vznikly v rámci kolonizační vlny, kterou inicioval vratislavský biskup Tomáš I. (Thomas I.).
Obec se nachází v severovýchodních Čechách. Leží v nadmořské výšce 554 metrů asi 5 km severovýchodně od města Teplice nad Metují a asi 23 km severně od okresního města Náchod. Obec Adršpach byla založena v podhradí stejnojmenného hradu v roce 1348.

Ahníkov německy Hagensdorf stával asi 1,5 km jihozápadně od Málkova ve výšce 353 metrů nad mořem. Zůstalo po něm pouze katastrální území Ahníkov s rozlohou 4,49 km2

Aichelburg je lesní hrádek, který se nachází na skalnatém úbočí Světlé hory nad řekou Úpou v Krkonoších.

Tato tvrz stála v obci Albrechtice. V roce 1565 ji vystavěl Jiří Hochhauzer z Hochhauzu, poté co si rozdělili s bratrem Petrem zděděné panství. Petr dostal zámek a část panství Jezeří a horní část Albrechtic,

Alberovice leží 12 km jižně od Zruče nad Sázavou v nepříliš obydlené východní části mohutného benešovského okresu. Ves Alberovice (Arbelovice) vznikla snad již ve 13. století, své jméno dostala podle osobního jména Alber.

Albeř je vesnice, která ležící v oblasti nazývané Česká Kanada, spadající pod město Nová Bystřice.

Albeřice německy Alberitz leží asi 8 km severně od Žlutic a 22 kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů. Patří k těm několika místům vojenského újezdu, ve kterých se život nezastavil. Bývalo tu služebné léno hradu Bochova, které patřilo Swachovi.

Město Albrechtice patří do bruntálského okresu. Leží přibližně 12 km severozápadně od Krnova a rozkládá se na obou březích řeky Opavice

Obec leží 10 km severovýchodně od Holic. V 6. a 7. století, kdy začalo osídlování dnešních východních Čech, byla oblast obsazena kmenem Charvátů v čele s rodem Slavníkovců.

Albrechtice je vesnice, která je dnes součástí Pěnčína. Nachází se 1,5 km na sever od něj. Albrechtice a jejich okolí byly osídleny již v mladší době kamenné, což prokázal archeologický výzkum v roce 1901 provedený profesorem J. V. Šimákem

Albrechtice nalezneme na východ od Havířova, na sever od Karviné a na jihovýchod od Českého Těšína.

Ves Albrechtice leží 9 km jihozápadně od Kutné Hory. Albrechtice jsou malá vesnice v okrese Kutná Hora, nedaleko Malešova, leží na pravém břehu Košického potoka. Jméno získaly Albrechtice po svém zakladateli Albrechtovi.

Albrechtice se nachází 4,5 km na jihovýchod od Sušice. Malá vesnice je dnes součástí města Sušice v okrese Klatovy.

Albrechtice jsou malá vesnice, která je obklopena soustavou rybníků, luk a lesů. Nachází se 1,5 km na východ od Drahonic.

Velké Albrechtice leží v údolí říčky Bílovky. Nachází se asi 3 km východně od města Bílovec, se kterým jsou dějiny Velkých Albrechtic do jisté míry spojeny.

Zámek Aleje leží jihozápadně od Brtnice na území dnešního lesního komplexu Aleje, tzv. Jestřebí les, stávalo několik vesnic, které byly buď součástí statků nižší šlechty, nebo církevních feudálů. Od roku 1324 náležely Aleje k brtnickému panství. Dnes jsou místní částí Brtnice.
Alexovice leží 2 km jihozápadně od Ivančic. O jejich vzniku neexistují žádné písemné zprávy, vesnice je však určitě mladší než sousední Němčice, z jejichž katastru byly vyčleněny.

Alfredov -malá vesnička Všetice, ležící 8 km od Stříbra, v niž později vznikl zámek Alfredov, je poprvé doložen v roce 1239, jako majetek kladrubského kláštera.

Aloch je zaniklá osada, která stávala severovýchodně od Valtic. Rozkládala se u potůčku, který pramenil poblíž kopce Goldberg.

Andělka je vesnice, která se nachází 4,5 km severozápadně od Višňové, kterou je dnes součástí.

Městečko Andělská Hora při úpatí skalnatého ostrohu vzniklo v poslední čtvrtině 15. století za Jindřicha III. z Plavna a svou dispozici naznačuje, že jde o městskou zástavbu vzniklou založením na „zelenem drnu“.

Andělská Hora u Chrastavy leží asi 2 km na jihozápad od Chrastavy a od roku 1960 se stala její součástí. V minulosti byla významným hornickým městečkem. Od svého počátku spadala pod grabštejnské panství.

Hrad Angerbach stával pod městečkem Kožlany na zalesněném ostrohu obtékaném z jedné strany Javornicí a z druhé Hradeckým potokem. V době existence hradu se rozlévala voda obou toků doširoka a vytvářela pod ním bažinu a nepřístupné údolí. Dnes protíná údolí s velkým rybníkem silnice, vedoucí z Rakovníka přes Plasy do Plzně.

Tento dodnes zachovaný osmiboký altán se čtyřhrannou věžičkou a dvojitou střechou o jedné centrální místnosti byl pojmenován pravděpodobně na počest druhé manželky Františka Norberta Trautmannsdorfa Marie Anny rozené z Herberštejna Annaburg.
Annathal – Harrachovský letohrádek Harrachov dřevěný lovecký zámeček, který sloužil hlavně k pobytu vrchnosti a jejich hostů.
Archlebov patří mezi starobylá sídla. Výhodná poloha, úrodná půda dostatek vody, dostatek lesů, to vše byly ideální podmínky, které lákaly k osídlení tohoto místa od pradávna.

Arnoltov je malá vesnice, která se nachází asi 5 km na jihozápad od Březové. V roce 1869 byl Arnoltov pod názvem Arnitzgrün osadou obce Kirchenbirk (Kostelní Bříza), v letech 1880 – 1910 pod názvem Arnitzgrün obcí v okrese Falknov.

Obec Arnultovice se nachází v Královéhradeckém kraji asi 1 km od města Hostinného směrem na Jánské Lázně. V současné době je částí Rudníku v okrese Trutnov. V roce 2001 zde žilo 302 obyvatel a v roce 2009 zde bylo evidováno 111 adres. Arnultovice je také název katastrálního území o rozloze 5, 75 km2.

Starobylá obec Arnoltovice dnes již neexistuje. Ležela v severovýchodní části obce Poličná, která ji pohltila. Vznikla pravděpodobně za kolonizace, kterou zde na vhodných místech prováděl biskup Bruno ze Schauenburka. Nově založené vesnice pak uděloval v léno členům své družiny.