Slovník H

Slovník H – ilustrační úvodní obrazec historického slovníku projektu Historie ke kávě. Bohatě zdobené iniciální písmeno H symbolizuje práci s písemnými prameny, znalosti, řemeslo a systematické budování historického poznání. Autor Jindřich AI asistent

Slovník H navazuje na předchozí části historického slovníku projektu Historie ke kávě. Přináší hesla vztahující se k dějinám, právu, správě, církvi a každodennímu životu ve středověku i raném novověku.

Horenské právo

Slovník H

Horenské právo – ilustrační ztvárnění středověkého vinohradnictví a právní správy vinic v českých zemích. Na jedné straně práce ve vinohradech, na straně druhé jednání horenského soudu, v jehož čele stál perkmistr. Horenské právo upravovalo držbu vinic, povinnosti vinařů i řešení sporů.

Autor ilustrace: Jindřich AI asistent

Horenské právo
je souhrnný název právních a obyčejových norem uplatňovaných ve středověku v oblasti vinohradnictví a vinařství v českých zemích.

Horenské právo tvořilo specifickou právní soustavu upravující:

• zakládání a držbu vinic,
• povinnosti vinařů a vlastníků vinohradů,
• užívání půdy, sklizeň a výrobu vína,
• řešení sporů a trestání přestupků.

Jednalo se o pořádkové a trestní předpisy, které měly zajistit řádné hospodaření ve vinohradech a ochranu majetku.

Správa a soudnictví

Hlavním orgánem horenského práva byl horenský soud, jenž rozhodoval spory mezi vinohradníky a dohlížel na dodržování předpisů.

V jeho čele stál perkmistr, úředník odpovědný za:

• správu vinohradů,
• výkon soudní pravomoci,
• dohled nad dodržováním horenského práva.

Význam

Horenské právo přispělo k rozvoji vinařství, stabilizaci majetkových vztahů a k vytvoření specifické právní kultury spojené s vinohradnickými oblastmi, zejména na jižní Moravě a v okolí Prahy.

Horní Falc

Slovník H

Horní Falc (Oberpfalz) – správní oblast ve východní části spolkové země Bavorsko při hranici s Českou republikou. Region vznikl ve středověku v souvislosti s rozdělením falckých držav rodu Wittelsbachů a má dlouhodobé historické vazby na české země.

Zdroj: Wikimedia Commons

Horní Falc (německy Oberpfalz)
je jeden ze sedmi vládních obvodů spolkové země Bavorsko v Německu. Nachází se ve východní části Bavorska při hranici s Českou republikou.

Historický vývoj a původ názvu

Název Horní Falc získal region kolem roku 1329 na základě pavijské smlouvy, uzavřené mezi příslušníky rodu Wittelsbachů, kteří v té době území ovládali. Tato smlouva vedla k rozdělení falckých držav a k vymezení Horní Falce jako samostatné oblasti.

Krátce poté se část území známá jako Česká Falc stala českou korunní zemí, což dokládá úzké historické vazby regionu na české země a středoevropský prostor.

Správní členění

V současnosti se Horní Falc skládá z:

• tří městských okresů
• sedmi zemských okresů

Region má dlouhodobý význam jako správní, hospodářská a kulturní oblast na česko-bavorském pomezí.

Horní Franky

Horní Franky (Oberfranken) – vládní obvod spolkové země Bavorsko v jižním Německu, tvořící historickou část franckého území s významnými správními a kulturními centry.

Zdroj: Wikimedia Commons

Horní Franky (německy Oberfranken)
jsou vládním obvodem Svobodného státu Bavorsko v jižním Německu. Území je z velké části pozůstatkem historické země Franky, z níž region odvozuje svůj název i kulturní tradice.

Správní členění

Horní Franky se dělí na:

Městské okresy (4):

• Bamberg
• Bayreuth
• Coburg
• Hof

Zemské okresy (9):

• Bamberg
• Bayreuth
• Coburg
• Forchheim
• Hof
• Kronach
• Kulmbach
• Lichtenfels
• Wunsiedel im Fichtelgebirge

Historický a kulturní význam

Region si dodnes uchovává výraznou franckou identitu, která se projevuje v architektuře, dialektu, tradicích i hospodářství. Významná jsou zejména historická města Bamberg a Bayreuth, spojená s církevními a kulturními dějinami.

Zajímavost – pivovarnictví

Horní Franky patří mezi nejvýznamnější pivovarnické oblasti světa.
S více než 200 nezávislými pivovary, které vaří přibližně 100 různých druhů piva, se region řadí mezi místa s nejvyšším počtem pivovarů na obyvatele na světě.

Horní města

Slovník H

Horní města – symbolické zobrazení středověkého horního města vzniklého v místě těžby drahých kovů. V popředí je znázorněna práce havířů a manipulace s rudou, v pozadí městská zástavba s kostelem a hradem. Zkřížená kladiva představují tradiční znak horníků a připomínají zvláštní právní a hospodářské postavení horních měst pod přímou správou panovníka.

Autor ilustrace: Jindřich AI asistent

Horní města
(královská horní města) jsou historickým označením měst vzniklých v místech těžby drahých kovů, především stříbra, zlata a dalších rud.

Postavení a význam

Horní města podléhala přímo panovníkovi, protože příjmy z těžby drahých kovů představovaly jeden z hlavních zdrojů královských financí. Z tohoto důvodu tvořila specifickou skupinu královských měst s mimořádným hospodářským i politickým významem.

Panovník si v horních městech:

• vyhrazoval horní regál (právo na nerostné bohatství),
• vykonával přímou správu,
• uděloval zvláštní horní práva a privilegia.

Právní a správní rámec

Horní města se řídila:

• horním právem,
• zvláštními královskými listinami,
• samostatnými horními soudy a úřady.

Jejich obyvatelstvo tvořili zejména horníci, hutníci, podnikatelé a obchodníci, kteří se podíleli na těžbě a zpracování kovů.

Příklady horních měst v českých zemích

• Kutná Hora
• Jihlava
• Příbram
• Jáchymov