Slovník U

Iluminované písmeno U inspirované středověkou rukopisnou tradicí, zasazené do pergamenového pozadí. Bohatá ornamentální výzdoba a tlumená barevnost navazují na jednotný vizuální styl Slovníku a symbolicky odkazují k historickým pojmům a správním i právním institutům obsaženým v této části.
Autor obrázku: Jindřich AI asistent
Slovník U – otevírá další soubor historických pojmů a označení, které se vztahují k právním, správním a hospodářským reáliím minulosti. Hesla v této části Slovníku pomáhají porozumět dobovým termínům užívaným v pramenech a zasadit je do širšího historického kontextu.
Ubrman
Slovník U

Symbolické zobrazení ubrmana jako smírčího soudce při urovnávání sporu mezi dvěma stranami. Postava prostředníka s písemnostmi odkazuje na mimosoudní řešení konfliktů ve starém českém právu, jehož cílem bylo dosažení dohody a obnovení právního smíru.
Autor obrázku: Jindřich AI asistent
Ubrman byl v starém českém právu rozhodčí nebo smírčí soudce, jehož úkolem bylo urovnávat spory mezi stranami mimosoudní cestou. Působil zejména při majetkových, sousedských či závazkových sporech.
Postavení a funkce
Ubrman byl zpravidla dohodnut oběma stranami sporu a jeho rozhodnutí mělo smírčí charakter. Cílem nebylo trestat, ale dosáhnout dohody a obnovení právního i společenského smíru.
Význam
Institut ubrmana představoval důležitý prvek obyčejového a zemského práva, který umožňoval řešit konflikty bez zdlouhavého soudního řízení a přispíval ke stabilitě právních vztahů ve středověké společnosti.

Ukázka smlouvy o nedílu (1368)
Slovník U

Symbolické vyobrazení středověké listiny na pergamenu s iluminovanou iniciálou a přivěšenou pečetí. Otevřený rukopis a pečetní znamení odkazují na právní dokumenty, jimiž byly stvrzovány majetkové dohody, včetně smluv o nedílu, které upravovaly společné držení rodového majetku.
Autor obrázku: Jindřich AI asistent
Po smrti Hajmana přešlo náchodské zboží na jeho syny Hynka a Ješka z Náchoda. V deskách dvorských se dochoval zápis, který – při nedostatku dalších památek – podává alespoň částečné svědectví o majetkové posloupnosti pánů z Dubé. Zápis byl pořízen latinsky a do češtiny zní následovně:
Text listiny (výňatek)
Hynek, řečený Hlaváč z Dubé, Hynek a Ješek, bratři z Náchoda, Hynek a Hynáček z Vízmburka, vyznali před pány na plném soudu, že oni všichni se svými dědictvími – totiž Hlaváč s městečkem Třebechovicemi s tvrzí a veškerým příslušenstvím, Hynek a Ješek s hradem Frimburkem, Ješek s hradem a městečkem Levínem, Hynek a Hynáček s hradem Vízmburkem, městečkem Úpicí a se všemi vesnicemi, rolemi, lukami, lesy, vodami, mlýny, rybníky, dvory poplužními i kmetcími, tvrzemi, horami, doly, úroky, užitky, podacími kostelními, sady, zahradami, pastvinami i se vším panstvím a svobodami – spojili se k pravé jednotě a stali se pravými hromadníky.
Stalo se léta Páně 1368.
Význam dokumentu
Tento zápis představuje typickou smlouvu o nedílu, v níž se více příslušníků rodu zavazuje držet majetek společně a nerozdílně. Nedíl měl zabránit tříštění rodového majetku a zajistit zachování hospodářské i mocenské stability rodu.
https://severovychod.jaybee.cz/pamatky-nachoda/hynek-jesek-jan-bratri-z-dube-z-nachoda

Urbář
Slovník U

Urbář – symbolické vyobrazení otevřeného středověkého urbáře, zachycujícího soupis povinností poddaných vůči vrchnosti. Pergamenový rukopis s písemnými záznamy, pečetí a hospodářskými motivy odkazuje na správní a evidenční funkci urbářů jako základního nástroje vrchnostenské správy.
Autor obrázku: Jindřich AI asistent
Urbář je historický termín označující soupis povinností poddaných vůči vrchnosti. Obsahoval přehled vrchnostenských důchodů a požitků odváděných z jednotlivých poddanských usedlostí a jejich pozemků.
Obsah a funkce
Urbáře zaznamenávaly zejména:
- naturální dávky,
- peněžní platy,
- robotní povinnosti,
- další hospodářské závazky poddaných.
Byly vedeny pro jednotlivá panství a sloužily jako základ pro správu majetku i vymáhání povinností.
Historický vývoj
Nejstarší urbáře vznikaly na území českých zemí kolem poloviny 13. století. Postupně se staly důležitým nástrojem vrchnostenské správy a cenným pramenem pro poznání hospodářských a sociálních poměrů středověku a raného novověku.

Úřední sluha (servus)
Slovník U

Symbolické zobrazení městského úředního sluhy (servus) při výkonu každodenních povinností. Postava s úředními listinami a městskými knihami, doplněná o městské hodiny, odkazuje na roli posla, doručovatele písemností a pomocníka městské správy, který zajišťoval praktický chod úřadu.
Autor obrázku: Jindřich AI asistent
Úřední sluha, latinsky servus, byl městský zaměstnanec, který plnil pomocné a vykonávací úkoly pro městskou správu. Působil jako posel a doručovatel úředních listin a zajišťoval praktický chod městského úřadu.
Činnost a povinnosti
Mezi hlavní úkoly úředního sluhy patřilo doručování písemností, přenášení zpráv a vyřizování drobných služeb pro městskou radu. Dále měl na starosti natahování městských hodin a na žádost měšťanů vyhledával informace v městských knihách a registrech.
Postavení
Úřední sluha stál na nižším stupni městské hierarchie, přesto byl důležitou součástí každodenního fungování městské správy. Jeho činnost zajišťovala plynulý tok informací a praktickou realizaci rozhodnutí městských orgánů.




