Babice Horní Počernice

Babice Horní Počernice – odkaz na mapy

Babice se rozkládaly jižně od Chval na obou březích potoka Chvalky v místech styku katastrálních hranic Chval, Dolních Počernic a Hostavic. Od dávných dob se zde říkalo V Babyku, tento název nese i jedna z ulic Horních Počernic.

Ves je také zmiňována jako Lhota pod Chvaly.  První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. V roce 2008 byl v lokalitě Babic prováděn Archeologickým ústavem věd České republiky prováděn průzkum, který zkoumal části dvou dřevěných staveb na kamenných podezdívkách. Zda jedna z nich byl tvrzí, nelze určit.

V Babyku – Horní Počernice – Autor Vlastní dílo

V letech 1356 – 1359  v Babicích sídlil Fráňa z Janovic. Jeden ze statků ve vsi vlastnili Mělničtí proboštové, kteří jej pronajímali. V roce 1379 měl statek v pronájmu Sulek z Babic, po něm jej držel v letech 1417 – 1419 jeho syn Jan,v letech 1382 – 1383 pak Mikuláš z Kolovrat. Tento statek patřil ke kostelu sv. Jana na Malé Straně a v roce 1400 byl prodán. V roce 1385 byla jedna část Babic prodána klášteru sv. Anny. V roce 1542 patřily Babice ke Chvalům. Babice zanikly v roce 1639, v době třicetileté války, kdy na svém tažení vtrhli do obce Švédové, kteří je vypálili.

Tvrz

Babice u Chval (zaniklá tvrz)
Rekonstrukční představa raně středověké tvrze typu motte v prostoru dnešních Babic u Chval. Opevněné sídlo s centrální věží, obytnými a hospodářskými stavbami, obehnané palisádou, zemním valem a vodním příkopem. Podobná podoba mohla charakterizovat místní šlechtické sídlo ve 12.–13. století.

Autor ilustrace: Jindřich AI asistent | Historie ke kávě

Podle archeologů stála tvrz Babice jižně od Chval na břehu potoka Chvalky. Prvním známým majitelem je Fráňa z Janovic, který zde seděl v letech 1356 – 1359. V letech 1417 – 1419 držel tvrz Pecman nebo Petr ze Svojkova.

Po jeho smrti zde zůstala jeho vdova se syny Vaňkem, Petříkem, Prokopem a Mikulášem a dcerou Markétou. V letech 1426 – 1430 se projednávalo rozdělení majetku po zemřelém Pecmanovi. Tvrz v Babicích získali Petr a Vaněk.

Po nich je zdědili synové jednoho z nich Mikuláš, Václav a Matěj, který je držel ještě v roce 1476. Později se tvrz dostala do držení Václavovi Rambouskovi a po něm jeho synovi Jiříkovi, který je v roce 1512 postoupil Václavu Mydlářovi jako úhradu dluhu „dědictví svého pod Chvalami v Babicích tvrze, dvou dvoruov…“.V roce 1560 držela tvrz dcera Václava Mydláře. Tvrz Babice pak patřila ke Chvalům a spolu s vesnicí zanikla v roce 1639 v době třicetileté války.

Poslední revize pramenů zpochybnila tvrzení, že tvrz držel v roce 1417 Pecman ze Svojkova, jak tvrdí August Sedláček, protože tyto údaje nelze jednoznačně vztahovat k této tvrzi. Nesporným dokladem o existenci tvrze v Babicích je až údaj z roku 1512.

Držitelé

Fráňa z Janovic v roce 1359 dal z Babic důchod na novou mši v kostele Marie Bolestné na Louži.

Mělničtí proboštové

Mělničtí proboštové – kolegiální kapitula v Mělníku existovala od 11. století do husitských válek při kostele sv. Petra a Pavla v Mělníku. První mělnický probošt, který je doložený, zastával funkci už v roce 1086. V roce 1294 přeložil pražský biskup Tobiáš na přání krále Václava II. kapitulu na Pražský hrad ke kapli Všech svatých. V roce 1300 se, opět z rozhodnutí krále Václava II., kapitula vrátila zpět do Mělníka. V dubnu 1421 se Mělník vzdal husitům a katoličtí kněží byli nuceni  uprchnout a kapitula tak fakticky zanikla. V roce 1896 byl papežským breve z podnětu města Mělníka úřad mělnického probošta obnoven jako čestný titul tamního duchovního správce.

Autor: Kacir – Vlastní dílo (my own picture), CC BY 3.0,

Sulek z Babic byl v roce 1398 osedlý v Praze. Měl syna Jana.

Jana z Babic byl synem Sulka z Babic.

z Kolovrat

Kolovratové patří k nejstarším českým šlechtickým rodům. Počátky rodu jsou spjaty se vsí Kolovraty, která je dnes součástí Prahy 10. První zmínka o nich pochází z roku 1297. Prvním písemně doloženým šlechticem z tohoto rodu je Albrecht z Kolovrat, kterého prameny zmiňují v roce 1347 při příležitosti založení kláštera augustiniánů Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově. Kolovratové byli vždy věrní katolíci a zachovávali věrnost panovníkovi. Jejich rodovým heslem je „Věrně a stále“. Během staletí se rozrostli do několika větví: Bezdružickou, Žehrovskou, Libštejnskou, Novohradskou, Krakovskou a další.  Větev Kolovrat- Kornhauští dostala jméno podle německého pojmenování obce Mšec. Jejím zakladatelem byl Jan Žehrovský z Kolovrat. Větev vymřela po meči někdy mezi lety 1511 – 1520.

Autor: Ivana Mourková – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0,

Mikuláš z Kolovrat

Mikuláš z Kolovrat zemřel v roce 1392 nebo 1393. Byl synem Albrechta staršího z Kolovrat a Anny ze Žeberku, která byla také známá jako Anna ze Slavětína. Měl syny Albrechta a Jana.

Autor: Ivana Mourková – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0,

Pecman nebo Petr ze Svojkova byl synem Vnoučka ze Svojkova. Oženil se s Dorotou, se kterou měl syny Vaňka, Petříka, Prokopa a Mikuláše a dceru Markétu.

Petr ze Svojkova byl synem Pecmana ze Svojkova.

Vaněk ze Svojkova byl synem Pecmana ze Svojkova.

Mikuláš, Václav a Matěj ze Svojkova byli syny Petra nebo Vaňka ze Svojkova.

Václav Rambousek byl pražský měšťan. Měl syna Jiřího.

Jiří Rambousek byl synem Václava Rambouska.

Václav Mydlář měl dceru.

Odkazy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolegi%C3%A1tn%C3%AD_kapitula_v_M%C4%9Bln%C3%ADku

https://www.kolowrat.cz/cs/albrecht-starsi-z-kolowrat

Použitá Literatura

Otomar Dvořák, Josef PepsonSnětlivý; Utajené hrady a zámky II

August Sedláček; Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl patnáctý, [ Kouřimsko, Vltavsko, J-z Boleslavsko]

Fratišek Holec; Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy

Pavel Juřík; Kolowratové

Dr. František Holec a kol.; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha a okolí

Staletá Praha XX; František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Středověké tvrze a hrádky při východním okraji pražského území