Bartošov a
BARTOŠOV
Bartošov je jednou z šesti vesnic, které dnes spadají pod obec Jičíněves v okrese Jičín. Původní název zněl Bartoušov. Dnes zde trvale žije sedmdesát obyvatel. Název obce vznikl ze staročeského jména Bartúš. Území Bartoušova bylo osídleno již v mladší době kamenné. Bartoušov býval zemským statkem. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1318, kdy je uváděn v soudních záznamech. V roce 1318 byl jeho vlastníkem Vok z Rotštejna. V roce 1322 se Bartošova zmocnili Bohuslav, Ota a Jan z Labouně a Jaroslav z Luh. V letech 1356 – 1360 jsou v zemských deskách zapsáni jako majitelé Markvart z Bartošova, který se psal také z Labouně či z Údrnic a jeho bratři Bohuněk z Dolan, Jindřich a Jan. Po smrti Markvarta ml. v roce 1410 spravovala Bartoušovské panství za nezletilého syna manželka Zdena. V roce 1415 se v Bartoušově natrvalo usadil Otík z Jičíněvsi. V roce 1511 patřil Bartoušov Janu Bilskému z Kaříšova. Okolo roku 1541 zdědil panství Jan Stráník z Kopidlna. V roce 1543 převedl Jan Stráník Bartoušov na svou matku Annu Kapléřku ze Sulevic. V roce 1544 přešly Bartoušov na Věnka Černína z Černína. Po něm byl držitelem Vilém Trčka na Opočně a na Veliši. Od něj je v roce 1566 získal Albrecht ze Šelmberka. Ten je v roce 1574 prodal Zikmundu Beřkovskému ze Šebířova. Dalším majitelem se stal Jan Kapoun starší ze Svojkova a na Bartoušově. Po jeho smrti v roce 1595 zdědil Bartoušov jeho syn Václav mladší Kapoun ze Svojkova. V roce 1613 koupil od Václava Kapouna Bartoušov Hertvík Myška ze Žlunic a na Lužanech. Od Hertvíka Myšky získala panství Marie Magdalena Trčková, která je v roce 1624 směnila s Albrechtem z Valdštejna za panství Nové Město nad Metují a další drobné zboží. Albrecht z Valdštejna v roce 1628 postoupil Bartoušov za 5 300 zlatých rýnských jako frýdlantské léno Kateřině Gutterdingové ve prospěch jejího nezletilého syna Anastasia. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna byl Bartoušov propuštěn z manství frýdlantského vévodství a ponechán rodu Gutterdingových. Anastasius si však zboží nepřevzal a to bylo v roce 1644 dědičně zapsáno do zemských desk zeťovi Kateřiny Karlu Villanymu. Ten je v roce 1645 prodal rytíři Matěji Jeníkovi Zásadskému z Gamsendorfu, hejtmanu šlikovského panství. Po něj je zdědil jeho syn Jan Ctibor Zásadský z Gamsendorfu. Od něj je v roce 1667 koupil František Arnošt hrabě Šlik. V osmdesátých letech 17. století bylo nařízením zemského soudu celé šlikovské panství rozděleno na čtyři díly: velišský (vokšický), starohradský, kopidlenský a bartoušovský, k němuž tehdy příslušelo čtrnáct poddanských vsí. Bartoušov byl přeměněn na alodiální statek (svobodný šlechtický statek). V první polovině 18. století byl Bartoušov začleněn spolu se statky Vokšice, Jičiněves, Bilsko, Drštěkryje v jediné, velišské panství.Po smrti Františka Arnošta v roce 1675 zdědil panství jeho syn František Josef hrabě Šlik.V roce 1757 spravovala panství vdova po Františku Josefu – Anna Josefa Krakovská z Kolovrat. Podle Tereziánského katastru z roku 1757 bylo v Bartoušově evidováno šest hospodářů, z nichž pět mělo půdu do 1 strychu. Pouze jeden obdělával pole o rozloze větší než 1 strych. V souvislosti se zaváděním tereziánské pozemkové reformy v 18. století zaznamenal Bartoušov nový vzestup. Panské dvory a selská půda, která k nim byla svedena, byly rozparcelovány a vráceny zpět poddaným. Zatímco v roce 1757 byl v Bartoušově evidován pouze jeden poddanský, uvádí zde josefínský katastr o třicet let později kromě panského dvora a panského ovčína již deset čísel popisných. V roce 1848 byl Bartoušov součástí Velišsko-vokšického panství, které vlastnil František hrabě Šlik. V roce 1850 byl Bartoušov začleněn do okresu Libáň v Jičínském kraji. V roce 1868 po reorganizaci stání správy se staly součástí soudního okresu Libáň spadajícího pod hejtmanství Jičín. V letech 1848 – 1900 zaznamenal Bartoušov největší rozkvět a nárůst domů. Z devatenácti domů evidovaných v roce 1848 se jejich počet do roku 1880 zvýšil na dvacet tři, do roku 1900 pak na dvacet sedm. Mezi lety 1921 – 1930 bylo v Bartoušově postaveno jedenáct nových domů. V roce 1848 zde žilo 161 obyvatel, v roce 1900 pak 211. V následujících desetiletích však počet bartoušovských obyvatel pomalu klesal a v roce 1930 zde bylo evidováno pouze 182 obyvatel. Dnes v Bartošově žije necelá stovka obyvatel. Obec se skládá z pěti částí: Bartošov – obec, Bartošov – nádraží, Bartošov – dvůr, Bartošov – sádky a Bartošov – Štěkov. V roce 1910 se název obce změnil na Bartošov a od roku 1960 je součástí obce Jičíněves.
TVRZ
Tvrz stávala v hospodářském dvoře vysoko nad vsí. Je to pravděpodobně dodnes obývaný dům čp. 11. Bohužel však chybí stavebně historický průzkum. S největší pravděpodobností ji v roce 1511 vystavěl Jan Bílský z Kaříšova. Další zmínka o tvrzi pochází z roku 1558, kdy ji Jan Stráník přepsal spolu s vesnicemi na svou matku Annu Kaplířku ze Sulevic. Po začlenění Bartoušovského panství do panství Veliš nenašla tvrz žádné využití a brzy poté zpustla a zanikla.
VLASTNÍCI
Vok z Rotštejna zemřel v roce 1323. Pocházel z rozrodu Markvarticů. Pro svou povahu se dostal do sporu s nižší šlechtou, která začala plenit jeho majetky a v roce 1322 jej zatkla. Výsledek sporu není znám. Byl ženatý s Rychcou z Rotštejna.
Jan z Luh
Páni z Labouně byli staročeská vladycká rodina. Svůj přídomek přijali podle obce Labouň, kde Ota z Labouně vystavěl tvrz. Jméno vzniklo ze slovesa „lábati“, což znamená pít velkými doušky.
Ota z Labouně je zmiňován v letech 1313 – 1325.
Jan z Labouně je zmiňován v letech 1315 – 1325.
Bohuslav z Labouně je zmiňován v letech 1315 – 1325.
